NOVINKY A ČLÁNKY

Upozornění



Vážení klienti DHM,

dovolujeme si Vás upozornit,že příští týden bude z technických důvodů menu rozváženo až na úterý 27.8.2018.

Děkujeme za pochopení.DHM



Firemní volno



Vážení klienti DHM,

ve dnech 1.-7.7.2019 budeme mít firemní volno.Dietmenu pro Vás připravíme na pondělí 8.7.2019.

Přejeme Vám hezké prázdniny či dovolenou s DHM



VÁNOCE A KONEC ROKU 2018



Vážení klienti DHM,

Čtvrtek 20.12.2018 je poslední,kdy pro Vás připravíme dietní menu v tomto roce.

Děkujeme Vám za přízeň v roce 2018 a přejeme hezké vánoční svátky,udržte si svoji hmotnost i během vánočního mlsání,ale kdyby náhodou od 7.1.2019 jsme tady znovu pro Vás.

DHM team



Upozornění



Vážení klienti,

dovolujeme si Vás upozornit,že příští týden budeme menu rozvážet až na úterý 11.9.2018 z důvodu odstávky el energie.

Děkujeme za pochopení.DHM

Upozornění



Vážení klienti DHM,

dovolujeme si Vás upozornit,že příští týden bude z technických důvodů menu rozváženo až na úterý 21.8.2018.

Děkujeme za pochopení.DHM



Firemní volno



Vážení klienti DHM,

ve dnech 2.-8.7.2018 bude mít firemní volno.Dietmenu pro Vás připravíme na pondělí 9.7.2018.

Přejeme Vám hezké prázdniny či dovolenou s DHM



Změna v přípravě dietmenu.



Upozorňujeme zákazníky dietmenu na změnu v průběhu 18-19.týdne z důvodu státních svátků.

Menu budeme přípravovat na 2.-5.5.2018 a dále potom na 9.-12.5.2018.

V dalších týdnech bude vše dle zvyklostí.

Děkujeme za pochopení.

DHM



Úprava cen v roce 2018



Vážení přátelé diethomemenu,

přejeme Vám vše nejlepší,zdraví a pohodu v novém roce 2018.

Věříme,že budete i nadále spokojeni s našimi službami a rádi se na nás budete obracet.

V tomto roce přicházíme i s některými nepopulárními opatřeními a to zejména úpravou cen.Po více jak 9-ti letech jsme nuceni navýšit ceny našich produktů.Bohužel nelze již udržet ceny na stávající výši ,vzhledem k nárůstu cen dodavatelských,energetických i byrokratických.

Doufáme,že Vám nezpůsobíme větší potíže a budeme spolupracovat i roce 2018.

Hezký den

DietHomeMenu



Firemní volno



Vážení klienti DHM,

ve dnech 3.-7.7.2017 bude mít firemní volno.Dietmenu pro Vás připravíme na pondělí 10.7.2017.

Přejeme Vám hezké prázdniny či dovolenou s DHM



Alkohol, víno a naše zdraví.



Letos v září byla publikována v prestižním časopise Lancet studie, která podstatně mění náš pohled na konzumaci alkoholu (myslím tím tedy toho, kdo vezme její závěry na vědomí). V této studii bylo sledováno skoro 115 000 osob ve 12 zemích, na pěti kontinentech. A tato studie prokázala, že příjem alkoholu nemá pro nás téměř žádný zdravotní přínos. Přestože se u sledovaných osob ve studii snížilo riziko srdečních příhod o 24%, současně se zvýšilo o 51% riziko nádorů úst, jícnu, žaludku tlustého střeva, jater, prsu a vaječníků. Navíc se zvýšilo riziko úrazů o 30%. Pití alkoholu nijak neovlivnilo výskyt mozkových příhod. Nárazové pití většího množství alkoholu vedlo k zvýšení rizika úmrtí až o 54%

Jednalo se o studii zahrnující dospělé osoby bez onemocnění srdce, cévní mozkové příhody a maligního onemocnění. Podle uváděné konzumace alkoholu byli účastníci kategorizováni jako abstinenti, dřívější konzumenti nebo konzumenti. Konzumaci alkoholu uvádělo 31 %. Jen u osob, které pijí víno, bylo zjištěno nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění a o 45 % nižší riziko srdečních příhod než u abstinentů. Ovšem riziko onkologického onemocnění bylo v porovnání s abstinenty u konzumentů vína o 38 %, u konzumentů piva o 20 % a u tvrdého alkoholu o 69 % vyšší. Ve většině zemí byl celkový dopad konzumace alkoholu na zdraví významně horší u konzumentů v porovnání s abstinenty.

Nevím, zda se výsledky studie dostanou do podvědomí tohoto národa. Ale bylo by to „dobré“, protože se ve spotřebě alkoholu řadíme na špici světa (skoro 17 l alkoholu na obyvatele za rok).

Přestože v této studii dopadlo víno relativně v některých sledovaných parametrech ještě dobře, těch špatných zpráv o alkoholu, resp. o víně je více.

Teorie o pozitivním vlivu resveratrolu ve víně na naše zdraví vzala za své, když se ukázalo, že šlo o podvod. Doktor Dipak K.Das z University v Connectitucu 15 let falšoval výsledky svých studií, než se prokázalo, že resveratrol „fungoval“ pouze v experimentu na zvířatech. Ve víně je ho tak málo, že bychom podle těchto experimentů museli vypít stovky litrů vína najednou, abychom dosáhli léčebné hladiny, ale v té chvíli bychom už byli samozřejmě dávno mrtví. Pokud se podávala tableta obsahující takové množství resveratrolu, vedlo to k poškození ledvin. Francouzský paradox, tedy že pití vína sníží výskyt infarktů, dostal pořádnou trhlinu. Navíc se prokázal ve Francii zvýšený výskyt jaterní cirhózy. Za nižším výskytem infarktů ve Francii bude tedy něco jiného. Ozývají se hlasy, že by mohlo jít o pití velmi kvalitní kávy. Pozitivní vliv pití kávy na naše zdraví je dnes už nezpochybnitelný.

Ale zpět k vínu. Jestliže má mít víno nějaký pozitivní efekt, pak patrně v rozšíření našich cév, poklesu krevního tlaku a psychické relaxaci. Jiné látky s pozitivním účinkem na naše zdraví v něm zatím objeveny nebyly. Ale neodsuzujme šmahem víno, zastánců jeho umírněné spotřeby (2-3 dcl /den) je stále hodně a i já se k nim řadím také. Povzbudivě totiž vyznívá jiná studie, kde pití 1,25 dcl vína/den (“no moc to není, že?“) vedlo k snížení tukovění jater (steatóza). Možná neví čtenáři tohoto článku, že steatóza s přechodem ve fibrózu (vazivo) až cirhózu jater, je nejčastější příčinou selhání a důvodem k transplantaci tohoto orgánu.

Co říci závěrem? Studie byl, jsou a budou a každý si z nich vezme vždy to, co mu vyhovuje. Pokud vše budeme dělat s rozumem a tím myslím i příjem jídla, pohybovou aktivitu, najdeme si čas na odpočinek a zvolníme trochu to naše životní tempo, pak nám malé množství vína zásadně neuškodí. Napadají mě mnohem větší „jedy“, které negativně ovlivňují našeho zdraví (průmyslově vyráběné potraviny, sekundárně zpracované masné výrobky, fruktóza a další). Ale to by bylo na další článek.

MUDr. Robin Urbánek



www.obezita-vyziva.cz https://www.facebook.com/nutricniporadnazlin



VÁNOCE A KONEC ROKU 2015



Vážení klienti DHM,

den 18.12.2015 je poslední,kdy pro Vás připravíme dietní menu v tomto roce.

Děkujeme Vám za přízeň v roce 2015 a přejeme hezké vánoční svátky,udržte si svoji hmotnost i během vánočního mlsání,ale kdyby náhodou od 4.1.2015 jsme tady znovu pro Vás.

DHM team



Jezte ořechy, jsou dobré pro naše srdce.



V lednovém čísle New England Journal of Medicine byla publikována zajímavá studie o významu ořechů pro naše zdraví. Jednalo se o velkou a možná průlomovou studii, které se zúčastnilo 76 500 žen a 42 500 mužů. Obě skupiny měly konzumovat 30 g ořechů denně (vlašské, lískové, arašídy, piniové, pekanové, mandle a pistáciové). Ti co splnili tuto podmínku, vykazovali na konci sledování významně nižší úmrtnost na srdečně cévní choroby, byli štíhlejší a měli menší obvod pasu.

Pozitivní vliv ořechů na naše zdraví je znám již delší dobu. Přesto má stále řada lidí obavu je konzumovat pro jejich zvýšený obsah tuků a energie. Jedná se však o tzv. dobré tuky, které pomáhají chránit naše srdce a cévy. Jedna porce ořechů v této studii (30 g) obsahovala cca 18 g tuků (mono a polynenasycené), 800 kJ energie, navíc i 7 g bílkovin a 3 g vlákniny. Jednalo se tedy o významný zdroj nejen nenasycených (dobrých) tuků, ale i vlákniny, vitaminu E, draslíku, fytosterolu a resveratrolu. Podle amerických dietních doporučení, která se opírají i o tuto studii, bychom měli konzumovat denně „plnou dlaň“ výše vyjmenovaných ořechů. Výjimkou jsou jen makadamové ořechy a oříšky kešú. Obojí mají vysoký obsah nezdravých (nasycených) tuků.

V čem spočívá ochranný vliv ořechů na naše zdraví? Snižují LDL(špatný) cholesterol, snižují zánět v cévách a působí antioxidačně. Jedná se o společný vliv jak zdravých tuků v nich obsažených, tak i dalších substancí, které jsem již vyjmenoval. Kromě toho byl prokázán jejich vliv na snížení hmotnosti a hladiny krevního cukru. Nejvíce v tomto směru „vynikaly“ arašídy a vlašské ořechy. Navíc se ukázalo, že účastníci studie konzumovali méně energie v hlavních jídlech a svačinách, aby vybalancovali vyšší příjem energie obsažený v ořeších. V jiné, dánské studii DASH, zaměřené na snížení krevního tlaku, byly ořechy také součástí denních doporučení. Zda ořechy mohou snížit i krevní tlak, není zatím jasné. Přesto je Dánové doporučili zařadit po skončení této studie do běžného jídelníčku.

Existují však také určité kontroverze týkající se příjmu ořechů. Jíst ořechy místo svačiny, nebo s hlavním jídlem? Jaká je vlastně nejlepší porce ořechů na den (30,50 g či více?). V jaké formě je konzumovat, jako např. arašídové máslo, nebo jen samotné plody bez úpravy? A opomíjenou zůstává taká známá přítomnost aflatoxinů (plísní) v některých druzích ořechů?

Závěr je přesto podle americké kardiologické společnosti asi takový. Jezte alespoň 5x týdně hrst ořechů (do 50 g), což odpovídá ¼ běžného hrníčku. Zatím se zdá, že nemá cenu tuto dávku zvyšovat. Ořechy můžeme zařadit k svačině nebo místo ní, ale klidně je můžeme přidat i do hlavních pokrmů nebo třeba do salátů. Ořechy by měly být uchovávány v chladu, nejlépe v lednici a v uzavřené misce nebo sklenici.

Uvažovali jsme o pravidelném přidávání ořechů také do krabiček DietMenu, ale jejich cena je příliš vysoká a vedlo by to ke zdražení krabiček. Pokud čtenáři tohoto příspěvku věří v zdraví prospěšnost ořechů, nechám na nich, ať si sami obohatí jimi svůj jídelníček. Investice do zdraví není nikdy zbytečná. Přeji vám hezké prožití prázdnin a stále dobrou chuť s DietMenu.

MUDr. Robin Urbánek



Spánek a obezita

V roce 2009 byla zahájena ve Francii velká studii NutriNet, jejímž cílem je osvětlit souvislosti mezi zdravotním stavem a výživou. Postupně se má do této studie zapojit 500.000 občanů. Doposud se na studii podílí 158.255 osob a téměř 50.000 dalších se zúčastnilo ankety nazvané Spánek a výživa. Minulý týden byly prezentovány první výsledky, které se zabývají vztahem spánku k obezitě. Pro „nespavce“ máme špatnou zprávu. Pokud v noci spíte méně než šest hodin, vystavujete se většímu riziku obezity. U žen je toto riziko čtyřiatřicetiprocentní a u mužů padesátiprocentní. S problémy nespavosti se potýká 22 procent osob a většinou jde o ženy. Muži si dokážou zdřímnout po obědě častěji než ženy.Polední siesta je mnoha lékaři doporučována,protože je prokázáno, že třicetiminutový spánek stačí k tomu, aby se vyvážil neuroendokrinní stres způsobený nedostatkem spánku. Hypersomnie, čili zvýšená spavost, kdy osoby snadno upadají do spánku během dne, se nevyhýbá ani jednomu pohlaví, ale nejvíce si na ni kupodivu stěžují osoby mladší pětatřiceti let, a to každý třetí, zatímco po pětašedesáti si na ni naříká jen každý pátý.

Podle studie trvá průměrný denní spánek šest hodin a 48 minut. Výrazné části obyvatelstva spánek velmi chybí. Více než 30 procent sledovaných spí méně než šest hodin denně a u těch, kdo pracují, to je až 50 procent. Pracovní doba je uváděna jako hlavní narušitel spánku, a to před hlukem z dopravy, hlukem od sousedů nebo před mobilem či internetem. Často se zmiňuje i světlo přicházející zvenčí a pracovní stres.

Studie ukázala úzký vztah mezi spánkem a obezitou. Obézní ženy mají o 43 procent vyšší předpoklady než ostatní ženy, že budou trpět nespavostí. Obezita je častější u těch, kdo spí málo, tedy méně než šest hodin denně, než u těch, kdo spí alespoň osm hodin denně. Jde o biologický mechanismus, který způsobuje, že nedostatek spánku vede k nabírání na váze. Nedostatek spánku má totiž hluboký dopad na rovnováhu organismu a na normální sekreci hormonů (zejména leptinu), které slouží k regulaci váhy. Leptin je vylučován v noci, proto v případě, že dostatečně spíme, nepociťujeme tolik hlad a máme pocit sytosti. Jestliže však spánek chybí, trpíme větším hladem.

Těžko lze očekávat, že na základě této zprávy si většina z vás zásadně upraví svůj spánkový režim tak, abyste spali dostatečně a obezita se vám vyhýbala. Do tohoto procesu je třeba navíc zapojit i pohyb a správnou výživu. Dobře sestavený jídelníček (třeba s Dietmenu) může být prvním řešením vašeho problému. Když si občas pospíte, vyběhnete do lesa a budete to dělat pravidelně, tak se vám problémy s váhou mohou vyhýbat třeba celý život.

Hezké letní dny s DietMenu přeje všem klientům MUDr. Robin Urbánek



Vejce a srdce

Dnes se budu v příspěvku věnovat potravině, která vyvolávala dlouhodobě hodně diskuzí a různých protichůdných názorů. Vejce jsou oblíbenou součástí našeho jídelníčku již staletí a v jeho spotřebě jsme patřili v minulém století na přední místo ve světě. Podle poslední statistiky každý z nás ročně sní průměrně 250 kusů vajec. Doporučená spotřeba pro zdravé osoby je 4 - 6 vajec týdně. Vejce má vysokou výživovou hodnotu. Žloutek i bílek jsou zdrojem velice kvalitních bílkovin a tzv. zdravých tuků. Dále obsahuje vejce vitaminy A, D, E, K a také vitaminy skupiny B. Nesmíme zapomínat i na vysoký obsah železa a minerálních látek v něm.

Kardiologové dlouhou dobu varovali před vejci pro extrémně vysoký obsah cholesterolu ve vaječném žloutku. Vědomi si toho, že jedním z hlavních činitelů při vzniku infarktu srdce je vysoká hladina cholesterolu v krvi, se před 20-30 lety ocitla vajíčka na indexu omezovaných potravin. Doporučovalo se konzumovat maximálně dva žloutky týdně. Poslední studie však ukázaly, že cholesterol v potravě u naprosté většiny z nás nezvyšuje cholesterol v krvi. Ten zvyšují převážně nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích. Například i nadměrný příjem sladkost s nulovým obsahem cholesterolu může druhotně přinutit jaterní buňky k výrobě nadměrného množství cholesterolu. Cholesterol v potravě se dnes nepovažuje za rizikový, těmi jsou hlavně živočišné tuky.

Vajíčka se dnes již za příčinu kardiovaskulárních chorob nepovažují. Navíc v řadě studií bylo zjištěno, že konzumace vajec dokonce může zvýšit hodnoty „hodného“ HDL cholesterolu. To, že vajíčka neškodí, prokázal dnes již známý a extrémní příklad konzumace vajec jednou osobou. Šlo o seniora, který žil od 70 let svého života v azylovém domě, kde byl pod dohledem. Asi „miloval“ vajíčka ve svém jídelníčku a konzumoval denně po dobu patnácti let 25 vajíček denně. Tento, až neuvěřitelný příběh byl zdokumentován a publikován v prestižním lékařském časopise. Navíc lékaři měřili u tohoto muže pravidelně cholesterol v krvi a ten se nijak nelišil od běžné populace. Tento “příběh z života“ byl kardiology dlouho zpochybňován, ale nové poznatky daly za pravdu těm, kteří vejce již dávno před tím zcela omilostnili.

Napomohla tomu poslední rozsáhlá studie zabývající se vlivem konzumace vajec na výskyt srdečních infarktů a mozkových mrtvic. Závěr je takový, že jedno až dvě vejce denně neškodí. Výjimkou byli jen pacienti s diabetem, u kterých byl při častější konzumaci vajec zaznamenán vyšší výskyt onemocnění koronárních tepen. Z ne zcela jasných důvodů však byli při větším příjmu vajec diabetici naopak chráněni proti krvácivým cévním mozkovým příhodám.

Myslím si tedy, že vejce jsou dnes z pohledu kardiologů zcela rehabilitovány a jsou tady mnohem větší strašáci. Právě blížící se Velikonoce se svými čokoládovými figurkami( které s čokoládou nemají většinou nic společného) představují pro naše tepny a srdce mnohem větší riziko. Na tuk bohaté figurky, nejčastěji ve tvaru zajíčka, škodí mnohem více, než plato vajec měsíčně. Ale vysvětlujte to dětem, když jsou u nás i ve světě tak zpracovány reklamou. Ale aby v tom vejce nebyly zcela nevinně. Existují jedinci s těžkými, dědičnými poruchami metabolismu cholesterolu (cholesterol v krvi nad 8,0 mmol/l), ukterých se doporučuje snížit příjem žloutků na dva týdně. Ale i těmto pacientům zdůrazňujeme, že nejvíce škodí živočišné tuky.

Závěr: Nebojme se zařazovat do svého jídelníčku vajíčka tak, jak to děláme i v receptech Dietmenu. Používáme kvalitní vejce slepičí a v minulosti jsme vyzkoušeli i vejce křepelky japonské. Složením jsou si podobná. Kachní či husí vejce se pro riziko kontaminace salmonelami na trh vůbec nedodávají.

Milí klienti Dietmenu,to je vše. Přeji vám za celý kolektiv v Březůvkách hezké prožití Velikonoc a všem chlapům či chlapcům velkou pomlázku vajec.

MUDr.Robin Urbánek



Proč bojujeme s obezitou ?

Tuto otázku si dávají prestižní vědecké týmy již řadu let a většina z nich se shoduje na tom, že si za obezitu můžeme sami. Přesto se nedá říci, že je vše tak jasné. V časopise Physiology vyšel vloni článek, kde se autoři snažili zevrubně na tuto otázku odpovědět. Ve zkráceném textu zde budu některé myšlenky prezentovat. Autoři článku předpokládají, že je naše tělo “naprogramováno“tak, aby se umělo vypořádat jak s nadváhou či obezitou, tak i nadměrnou vychrtlostí. Občasná porucha se může sice objevit, ale zásadná otázkou je, proč mají 2/3 naší populace nadváhu či obezitu? Teoreticky by náš organismus měl mít takové mechanismy, aby dokázal zabránit vzestupu hmotnosti nějakým kompenzačním mechanismem. Hovoří se o nějakém signálu v mozku, který by nám jídlo dokázal zprotivit a uměl současně navodit pocit nasycení. Totéž by se týkalo i příjmu třeba sladkých nápojů.

Odpověď můžeme hledat asi v našich vrozených dispozicích, resp. genech. Již jsem před časem psal o tom, že ústřední roli u obezity hraje tzv.spořivý gen (thrifty gen). Ten umožnil, aby naši prapředci neumřeli hladem, když se několik dnů nedostali k potravě. Pokud hrozilo riziko hladovění, uměli si udělat zásoby potravin na horší časy ve formě tukových polštářů. To ale mělo také jeden velký háček. Nadměrná aktivita těchto genů vedla k tomu, že i prapředci byli obézní. To přitahovalo predátory a obéznímu se vždy hůře před nimi utíkalo.

Dle některých studií byla na naše příliš tučné a příliš pomalé prapředky dokonce specializovaná kočkovitá šelma jménem Dinofelis, něco mezi levhartem a šavlozubým tygrem. Proto byly spořivé geny z hlediska evoluce drženy těmito predátory na uzdě a doslova přežívala zlatá střední cesta. Homo erectus a zejména Homo sapiens však už byli schopni se predátorům ubránit a tato změna doslova utrhla šetřivé geny ze řetězu. Šetřivé geny neměly „protivníka“a rychle se šířily v generacích našich již nikým nelovených předků.

Nicméně obezita je problémem zejména posledních 50 let, kdy nás už Dinofelis dávno nehoní, a tak není jasné, proč naše populace tak extrémně tloustne až teď. Možným vysvětlením je, že naše těla jsou naprogramována na příjem určitého potřebného množství kvalitních bílkovin a dalších stopových látek. Ukazuje se, že těchto látek v potravě ubývá a proto jsme nuceni přijímat více energie, abychom jejich potřebné množství do těla dostali.

Autoři zmíněného článku se domnívají, že většina z nás má v sobě šetřivé geny. K jejich „aktivaci“ došlo zvýšeným příjmem energie a současně poklesem pohybové aktivity. Za to, že nejsme obézní úplně všichni, vděčíme nejspíše sociálním a společenským tlakům, konvencím a občas snad i radám zdravotníků. Kdo chce, může tedy svádět svou nadváhu na přítomnost spořivých genů a na stravu s méně kvalitními bílkovinami a nedostatkem stopových prvků Můžeme to svést také na Dinofela. Ale na druhou stranu se můžeme pokusit s tím něco dělat. Tím řešením je pravidelný pohyb a adekvátní příjem jídla (kalorií).

Snad budete se mnou souhlasit, že DietMenu se vám snaží už řadu let svými krabičkami nabídnout požadované porce jídla s odpovídajícím množstvím bílkovin a stopových prvků. Ale s pohybem si už musíte pomoci sami. Pokud se k nám vydáte pěšky, jak opakovaně doporučuji, tak vám můžeme ještě slíbit navíc i to, že v okolí Koliby Březůvky již řadu let nebyl výskyt Dinofela pozorován.

MUDr. Robin Urbánek



Dlouhodobý program hubnutí s odborníkem na výživu

Od začátku tohoto roku jsme spolu s naší nutriční poradnou rozjeli intenzívní programy hubnutí. Spočívají v pravidelných kontrolách poradny, kdy je pacient vždy kompletně změřen na InBody, (viz www.obezita-vyziva.cz)zhodnocen jídelníček a vždy znovu poučen o výživě a pohybu. Kontroly jsou v 14-21 denních intervalech a pohovor trvá nejméně půl hodiny. Program je koncipován tak, aby se pacient během cca tří a více měsíců naučil vše, co je potřebné nejen k redukci hmotnosti, ale i k udržení dosaženého váhového úbytku. Za těchto pět lekcí zaplatí pacient 850,- Kč

Když jsme s tímto programem začínali, tak jsem měl obavy nejen z úspěšnosti tohoto kroku, ale také i z toho, zda pacienti budou chtít investovat do svého hubnutí něco navíc, tj. čas a peníze. Když se ohlédnu za prvním půl rokem, tak musím konstatovat, že jsme nadmíru překvapeni. Do programu se zapojilo více jak 50% všech klientů obezitologické ambulance. Co nás však nejvíce překvapilo, je skutečnost, že z nich více jak 70% zhublo kolem 10 kg a více. Tady se ukazuje známá skutečnost, že hubnoucí potřebuje častou a účinnou kontrolu a hlavně odbornou i psychologickou podporu. Tu dnes může dát jen skutečný odborník na výživu (a já si budu pořád stát za svým, že tím je osoba, která absolvovala studium výživy na vysoké škole).

A zde na konci bych uvedl jeden, až neuvěřitelný příklad hubnutí.

Pan MJ narozený 1976 k nám přišel v únoru toho roku. Vážil 140 kg, jeho tělo mělo 42% tuku (norma je 10-20%). V anamnéze udával závislost na sladkém, nepravidelný režim jídla, malou pohybovou aktivitu, velký příjem sladkých nápojů a bohaté porce jídel. Po absolvování výše uvedeného programu vážil na konci června 108 kg (tuk v těle 31%) Dokázal za 4 měsíce zhubnout 32 kg. Z toho ztráta čistého tuku činila 25 kg, zbytek byla voda a mírně i svalovina. Zcela změnil stravovací návyky, byl motivován častými kontrolami, nosil jídelníčky a začal pravidelně sportovat.

Po skončení tohoto programu jsme hledali další způsob jak v hubnutí pokračovat a mírně při tom zvyšovat dávky v jídle, adekvátně k jeho sportování. Přešel zcela na krabičky Dietmenu a při poslední kontrole měl 103 kg a redukoval z 99% jen tuk. Ztráta svaloviny nebyla žádná. Předpokládáme, že minimálně 3 měsíce bude na DietMenu a poté uvidíme dle aktuálních kontrol a měření na InBody.

Takže bych jen na dálku našemu pacientovi pogratuloval k neobyčejnému výkonu a tímto sdělením snad motivoval i ty, co zatím váhají.

Hezké letní dny, úspěšné hubnutí a dobrou chuť s krabičkami „ z Březůvek“ přeje kolektiv pracovníků Dietmenu a MUDr.Robin Urbánek



Omega 3 nenasycené mastné kyseliny, ano či ne?

Asi před 14 dny mi zazvonil telefon a školený ženský hlas mi oznamoval, že jsem byl vybrán jejich firmou k vyzkoušení nového přípravku obsahujícího omega 3 nenasycené mastné kyseliny (omega 3 NMK). Když jsem zdvořile odmítl, žena na druhém konci mi sdělila, že dělám chybu, protože mně tento přípravek může vyloženě zachránit život . Když se podíváme do kterékoli lékárny, tak tam dnes nalezneme téměř desítky různých preparátů s obsahem omega 3 NMK. Je těžké v několika větách vysvětlit méně informovanému čtenáři, co to ty mastné kyseliny vlastně jsou (obsaženy jsou například v rybím tuku). Zde bych odkázal např. na Wikipedii. Nicméně, jak je to opravdu s omega-3 NMK ? V létě tohoto roku vyšla zajímavá studie, která srovnávala vliv užívání 1 g omega 3 NMK oproti placebu (které představoval olivový olej) na jedince s již existujícím vysokým kardiovaskulárním rizikem. Z literatury jsou v minulosti známy práce, v nichž jsou popisovány pozitivní účinky omega 3 NMK u pacientů po infarktu myokardu nebo se srdečním selháním. Připisuje se jim dále pozitivní vliv na srdeční arytmie, aterosklerózu, zánětlivé a trombotické procesy v těle. O prospěchu výše zmíněných omega 3 NMK je laická veřejnost informována většinou formou reklamy výrobců potravinových doplňků s odvoláním na „lékařská doporučení“. Proto byla další a precizně připravená studie očekávána s velkým zájmem

Studie se zúčastnilo celkem 12 513 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina užívala denně 1 g omega 3 NMK , druhé skupině byl podáván olivový olej jako placebo. Studie trvala pět let. Do studie byli zahrnuti pacienti s vysokým mnohočetným kardiovaskulárním rizikem (angina pectoris, stav po infarktu myokardu, cukrovka, vysoký tlak, cholesterol, obézní, kuřáci a podobně). Cílem bylo zjistit, zda podávání omega 3NMK zabrání vzniku nového infarktu, mozkové příhodě, zlepší prognózu nemocného při hospitalizaci nebo zabrání vzniku arytmií. Průběh a závěr této velké studie byl překvapivý. U obou skupin došlo jen k velmi mírnému snížení tuků (triglyceridů) a rovněž mírnému zvýšení tzv. hodného cholesterolu (HDL-chol). Jinak žádný zásadní benefit pětiletého podávání omega- 3 NMK zjištěn nebyl! Závěr autorů je jednoznačný – podávání omega 3 NMK pacientům s vysokým kardiovaskulárním rizikem nesníží riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, ani pravděpodobnost hospitalizace pro toto onemocnění (alespoň ne více než olivový olej). Takže, snad jsem zachráněn, když jsem si preparát neobjednal.

Ale dost už vědy. V době, kdy budete číst tyto řádky, už bude rok 2013 minulostí. Jaký byl, co komu přinesl a čím byl pro nás výjimečný? Asi každý z nás bude bilancovat sám a přál bych všem, aby ta bilance byla co nejvíce pozitivní. Když to převedu na naše krabičky, tak za největší úspěch budeme považovat, pokud jste s nimi byli spokojeni, pomohli vám v hubnutí nebo jste díky nim změnili svůj styl stravování. Jsme s vámi už 5 let! Trvale jsme se “zabydleli“ v Kolibě na Březůvkách a za tu dobu jsme si vytvořili okruh klientů, který se daří stále rozšiřovat. Přesto je stále co zlepšovat a budeme se o to snažit i v následujícím roce 2014. Jsme proto vděčni za každou kritickou připomínku, kterou nám napíšete. I rok 2014 bude ve znamení některých novinek, ale to bych nechal až na další měsíce.

Co tedy závěrem? Jako vždy vám za celý kolektiv přeji hodně zdraví, štěstí, splněných přání a a třeba jen drobných denních radostí. Hubněte s námi i v roce 2014, a když nebudete mít co dělat, přijďte se najíst také k nám do Koliby. Mějte se a v lednu se zase ozvu.

MUDr. Robin Urbánek



Ideální hubnutí

Dnešní příspěvek je trochu netradiční. Rozhodl jsem se zde poněkud podrobněji popsat hubnutí jedné z našich pacientek. Proč? Protože její přístup a dosažené výsledky splňují všechna kritéria ideálního hubnutí. Tento pojem vůbec nepoužívám, ale zde je zcela na místě.

Jedná se o pacientku ve věku 38 let, vysokoškolačku s jedním dítětem, které přesně před rokem přišla ke vstupnímu vyšetření. V té době vážila 95 kg s obvodem pasu 95 cm a jednalo se o obezitu 1. stupně (BMI 30,7). Z anamnézy vyplynulo, že na vysoké škole vážila 70 kg. Po nástupu do práce, kde po celou dobu jen sedí, přibrala postupně 25 kg za 10 let. Udávala přitom pravidelný příjem jídla 5x denně, často však navíc k tomu večerní pojídání kolem 22 hod („vše, co nabídla lednička“). Někdy se neudržela ani během dne, kdy stres v práci zajídala sladkostmi. Sladké nápoje, alkohol, masné výrobky,fast food apod, tomu všemu se však vyhýbala již od vysoké školy. V pohybu převažovala chůze 4x týdně mezi 30-60 minutami. Jednalo se tedy o typický příklad vlivu sedavé práce, rodinné dispozice (matka obézní) a nezvládání určitých stresových situací, kde ani dosavadní pohyb či určité pozitivní prvky v dietě nemohly zabránit vzestupu hmotnosti.

Po podrobném nutričním vyšetření v naší poradně jsme zjistili, že obsah tuku v těle činil 40% (norma je 18-28%), obsah svaloviny 110% byl naopak příznivý. Následoval rozbor jídelních zvyklostí a po změření bazálního metabolismu na InBody doporučen rámcový jídelníček v hodnotě 9 000 kJ/den. Vysvětlen význam domácího zapisování jak příjmu potravy, tak i pohybu a všeho, co s redukčním režimem souvisí. Přestože dojížděla do naší poradny ze vzdálenosti skoro 200 km, tak přicházela na kontroly pravidelně každý měsíc. Dodržovala 100% jídelníček, sportovala (chůze, běžky, kolo) 6x týdně a během prvních tří měsíců zhubla 8 kg. Jednalo se jen tuk, bez vlivu hubnutí na objem svalové tkáně. Pokaždé konzultovala svůj jídelníček u naší nutricionistky, pokaždé si nechala udělat rozbor složení těla na InBody a teprve poté absolvovala kontrolu u mne. Při čtvrté návštěvě jsme řešili pohybovou aktivitu. V té době věnovala pohybu až 90 minut denně, při tepové frekvenci kolem 155/min. Na tepovou frekvenci jsme měli rozdílný názor, neboť já jsem se dle našich výpočtů klonil k nižšímu tepu. Pacientka to vyřešila tím, že absolvovala zátěžový test na klinice v Brně. Ten oproti našim běžným výpočtům potvrdil, že nejlepší tep ke spalování tuků je u ní v rozmezí 150-160/min. Koupila si poté i sporttester a přesně dodržovala tento tep při zátěži. Po půl roce vážila 82 kg a stále šlo dle InBody jen o redukci tukové tkáně.

Postupně takto uběhl jeden rok a při kontrole letos v září jsme s naší nutriční ambulancí konstatovali tento výsledek. Pacientka vážila 74 kg, zhubla celkem 22 kg tukové tkáně a jednalo se o pokles z 40% na 23% tuku v těle(zcela v normě). Ve svalech přibrala skoro jeden kilogram. Její BMI je 24,0 a obvod pasu má 80 cm(obojí rovněž zcela v normě). Energetický příjem se ustálil na 10 000 kJ/den při pravidelném pohybu až 400 minut týdně. Pacientka se zbavila večerního pojídání, neměla po celou dobu sledování hlad a skladba jídelníčku jí vyhovovala.

Proč hovořím o ideálním hubnutí? Protože splnila asi všechny“mé“ představy o tom, jak by měl pacient přistupovat k hubnutí. 1)měsíční kontroly i přes velkou vzdálenost 2) záznamy o jídle a pohybu 3) vždy kontrola v nutriční poradně, vč. změření svalů i tuků 4) přesné určení tepové frekvence k pohybu 5) kontrola tepu při pohybu sporttesterem 6) ztráta pouze tuku a nárůst svaloviny 7) celou dobu pozitivní myšlení,velká motivace a víra, že to dokáže.

A jak vy, naší, milí“krabičkám“? Má někdo z vás podobné výsledky, třeba jen s DietMenu? Pokud máte i vy nějaký zajímavý příběh, napište. Věřím, že výše popsaný úspěšný příběh naší pacientky může být motivací i pro vás. Je ale důležité si uvědomit, co vše je nutné pro to udělat.

Minule jsem svůj článek začínal tím, že svítí slunce a je teplo, teď končím tím, že bych nám všem ještě trochu toho tepla a sluníčka popřál i následující měsíc. Září se moc nepovedlo. Jsou důkazy o vlivu počasí na naší psychiku a následně o vlivu psychiky na naše hubnutí. Tak snad to vyjde a spolu s krabičkami Dietmenu nebo třeba u nás v poradně to i vy dokážete.

MUDr. Robin Urbánek



Dnes o české kuchyni a „piccolu“

Venku svítí slunce, v kalendáři je poslední srpnový den a máme za sebou další prázdniny. Letošní léto bylo trochu netradiční. Po počátečních záplavách, které se nám naštěstí vyhnuly, přišly dva velmi teplé, slunečné měsíce, na které asi budeme dlouho vzpomínat.

Dnešní příspěvek bude rovněž netradiční. Inspirovala mě k tomu dovolená, kterou jsem trávil v oblasti Českého Švýcarska. Nebudu vám psát o krásách zdejších pískovcových skal v čele s proslulou Pravčickou bránou, protože většina z vás tam už určitě byla (pokud ne, vřele doporučuji!). A čím začnu? Jako vždy jídlem. Každý den jsme se zde stravovali v restauracích, kde po čase zjistíte, že jejich jídelníčky by se daly psát přes kopírák.“Konečně jsem poznal pravou českou kuchyni“. Navštívili jsme pět restaurací a jídelníčky byly ve všech identické: smažený řízek, smažený sýr, smažený květák, hovězí guláš, vepřová krkovička, vepřový bůček, hovězí svíčková, knedlíky plněné uzeným masem nebo ovocem. Přílohy knedlík, zelí, brambory a pro děti jedno jídlo - palačinky. Nic zajímavého, nápaditého, přičemž nemohu říci, že by jídla nebyla chutná. Přitom jedna porce každého z výše uvedených jídel by bohatě stačila pro dva lidi. Těstoviny, rizoto, zeleninové saláty, drůbeží maso nebo dokonce ryby? Kdepak, to typická česká kuchyně skoro nezná. Teď si ovšem říkám, jak je na tom vlastně moravská kuchyně? Asi obě budou mít daleko ke dnes doporučované kuchyni kolem Středozemního moře, pro kterou jsou typické ryby, těstoviny, parmazán, olivový olej, skopové maso, zelenina a ovoce. Asi nemá cenu vznést tento požadavek na české restaurace, neboť by se mi jejich majitelé určitě vysmáli. Bez pořádného kusu masa a šesti knedlíků, které plavou v omáčce, by se přece typický Čech nenajedl. Pak se ovšem nemůžeme divit, že český národ váží tolik, kolik váží. Ale už dost o jídle a pojďme k dalšímu nešvaru, který je bohužel typický pro celé Čechy, Moravu i Slezsko.

Nevím, jak vy, ale já si rád pochutnám na dobré kávě, vypiji denně alespoň 4 šálky, neboť věřím v pozitivní účinky kávy na naše zdraví. Zejména si pak potrpím na správnou přípravu kávy. Osobně považuji kávu typu „turka“za barbarství a filtrovanou kávu si dám jen tam, kde nemají přístroje k přípravě espressa, neboť za správnou kávu považuji jen espresso. A tady narážím na další problém. Nevím, kdo byl v Česku první, kdo vymyslel ten strašný pojem piccolo (nebo také picollo). Oba tyto názvy jsou totiž typické jen pro náš národ. Pokud požádáte o piccolo v Rakousku, donesou vám malou láhev sektu. Pokud totéž řeknete v Itálii, tak se na vás budou dívat nechápavě, neboť je v tuto chvíli žádáte o mládě, dítě nebo něco malého. Existuje totiž jen jedno espresso, tedy káva o objemu 30 +-5ml, čas extrakce by měl být 20-30 sc, a to pod tlakem přibližně 9 barů. Pokud má káva objem 20 ml, jedná se o ristretto. Espresso, espresso doppio, ristretto a cappuccino jsou mezinárodní názvy, kterým rozumí celý svět. V tomto světě neexistuje preso, expreso, presíčko, piccolo, neexistuje laté (jen caffé latté), neexistuje espresso “mačáto“ (správně foneticky makiáto) a osobně bych se přimlouval i za vymazání „turka“ z našich nápojových lístků. Kdo se mnou nesouhlasí, tak zde odkazuji na skvělé stránky www.piccoloneexistuje.cz, o kterých by se mělo povinně  vyučovat na všech středních školách, kde se učí budoucí číšníci, servírky a které by měli číst i všichni současní provozovatelé kaváren a restaurací.

Proč tady píšu možná pro vás o takových banalitách? Protože jsou věci kolem nás, které mě štvou. Když se o nich bude psát, tak se třeba změní k lepšímu. Ale už dost stěžování. Věřím, že jste se všichni z letošních dovolených vrátili zdraví a odpočatí a že se těšíte zase na naše krabičky. My jsme tady stále pro vás a oceníme každý váš příspěvek, návrh či dotaz. Takže dobrou chuť s DietMenu.

MUDr. Robin Urbánek



Chodit, chodit, chodit

Mezi hlavní příčiny úmrtí v České republice se stále řadí nemoci srdce a cév. Tento nepříznivý trend je výsledkem kumulace řady rizikových faktorů. S některými se člověk narodí (např. výskyt infarktů srdce, obezity či cukrovky v rodině) a my víme, že jde o genetickou dispozici, za kterou daný člověk nemůže. Na druhou stranu, existuje celá řada rizikových faktorů, za které si člověk často může sám, protože nežije zdravě. Mezi tyto rizikové a tzv. ovlivnitelné faktory řadíme kouření, vysoký tlak, neléčený cholesterol, obezitu a řadu dalších. Často se přitom zapomíná na fyzickou aktivitu a řada lidí je přesvědčena, že hrst léků či “trubička“ v srdci vše vyřeší. Současně se však také stává, že pacientovi je doporučeno se „hodně hýbat“, ale řada z nich neví jak. Věřím, že pravidelní čtenáři těchto příspěvků k nim nepatří, ale přesto, opakování je matka moudrosti. K tomu jsem dospěl minulý týden, když se mě jeden pacient ptal, co je lepší, skákání přes švihadlo či běhání? Šlo o vysoce motivovaného pacienta, který má v rodině infarkty, nyní přestal kouřit a chtěl zásadně změnit svůj životní styl. Já jsem mu navrhl jen“obyčejnou chůzi“. Byl trochu překvapen, ale když jsem mu vysvětlil pozitiva chůze, souhlasil. Pojďme si tedy zopakovat základní fakta o chůzi, která doplním i některými novými studiemi tak, jak je prezentoval jeden z našich předních kardiologů letos na kardiologickém kongresu.

Fyzická aktivita, genetika, intenzita chůze.

Často se hovoří o tom, že naše ochota cvičit je dána geneticky. Každý z nás má v sobě jakési biologické hodiny, které určí, jak moc bude sportovat. Jsou i takové názory, že pohyb nemůže ovlivnit žádným zásadním způsobem genetické riziko dané člověka. Přesto poslední studie z Finska ukazují, že i jen příležitostný pohyb vede ke snížení tohoto rizika o 34 %. U pravidelně sportujících jedinců (více než 30 minut chůze alespoň 6 dní v týdnu) dokonce o 56 %. Jednalo se o velkou skupinu pacientů sledovaných po dobu 5 let a z časových důvodů nemohu zabíhat do podrobností. Přesto jeden zásadní závěr tato studie přinesla. Fyzická aktivita může modifikovat naše genetické riziko. Jiná studie byla publikována již dříve a srovnávala seniory, kteří chodili denně buď 1,6 km, nebo 3,2 km. Úmrtnost byla v první skupině více jak dvojnásobná proti druhé skupině. Je zajímavé, že ve druhé skupině byl i nižší výskyt nádorových onemocnění a samozřejmě očekávaně i kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky. Podobná studie u žen pak ukázala, že záleží výrazně i na intenzitě chůze. Rychlost 3,2 km/hod nemá prakticky žádný preventivní efekt. Energetický výdej závisí na hmotnosti jedince a právě rychlosti chůze. Čím je vyšší, tím má větší protetivní vliv. Dosavadní doporučení kardiologů se shoduji na nejméně 30 minutách 5x týdně. Když to převedeme do praxe a podíváme se na publikované studie (největší byla po dobu 15 let, kdy bylo sledováno 13 500 mužů ve věku 58 let), tak u chůze je tento závěr. Zásadního snížení rizika úmrtí dosáhneme, pokud ujdeme týdně více jak 20 km, což ale odpovídá nejméně 4-5 hodinám chůze týdně. To je v rozporu se stávajícími doporučeními. Nicméně autoři studie další analýzou prokázali, že i kratší intervaly chůze a fyzické aktivity svoji roli v redukci kardiovaskulárního rizika mají. Pokud jde o tempo, asi nejlepší je dostat se nad 4,8 km/hod. Chceme-li v primární prevenci (tedy když jsme ještě zdraví, ale“rizikoví“) zásadně ovlivnit svou budoucnost, je nejlepší chodit hodinu denně s rychlostí nad 4,8 km/hod. V tomto se shoduje většina autorů a zdá se, že větší efekt má vyšší tempo chůze, než vlastní vzdálenost. , kterou ujdeme.Pokud srovnáme dopady chůze na úmrtnost a vznik nových srdečně cévních chorob, tak neexistuje ani jedno farmakologické opatření, které by v primární prevenci dosáhlo byť i jen přibližně srovnatelného efektu.

Jaké je vysvětlení?

Pravděpodobně největší efekt chůze na srdečně cévní onemocnění je zprostředkován vlivem na známé rizikové faktory, jakými jsou hypertenze, vysoký cholesterol s tuky v krvi a diabetes mellitus. Cvičení včetně chůze redukuje efektivně objem tukové hmoty, zlepšuje citlivost organismu na inzulín a relaxace nervové soustavy při chůzi pozitivně ovlivňuje hladinu krevního tlaku. Dokumentováno je i zlepšení celkové kvality života se snížením stresu. Zásadním faktorem pak je, jak dlouho si během života udržíme svou fyzickou kondici. Na každém kongresu dnes můžeme slyšet, že nejdůležitější je, aby si pacient udržel co nejdéle svou „fyzičku“. Měli bychom tedy chodit, chodit a chodit až do konce svého života či svých sil.

Svým pacientům pak dávám vždy stejnou otázku. Víte co je na pohybu, resp. chůzi to nejtěžší? Řada z nich hledá složité odpovědi, řada z nich to neví…. Odpověď je zcela jednoduchá. Obout si správnou obuv a vyjít před dům. Pak už vám nezbývá, než vyrazit. Ale okamžik překonání svého pohodlí je právě ten nejtěžší. To, že máte dbát na hydrataci, mít trekingové hole, kvalitní ponožky, sportovní oblečení..atd. to už určitě víte.

A protože jsem toho dnes napsal více, než jsem plánoval a začíná se stmívat, tak rychle končím a vyrážím do lesa. Venku je jen 28st Celsia 

Hezké prožití léta vám jako vždy přeje

MUDr. Robin Urbánek



Hubnutí s krabičkami a s finanční odměnou?

Minulý týden mě zaujal článek, který vyvolal poměrně širokou polemiku nejen u nás, ale i ve světě. Zdravotní pojišťovna Blue Care Network v americkém státě Michigan poslala některým svým pojištěncům upozornění. Jste obézní a máme proto pro vás návrh na změnu zdravotního pojištění. Současně jim dala na výběr: buď budou platit o 20 procent vyšší pojistné, nebo více cvičit. Například každý den musí v průměru ujít pět tisíc kroků, což se bude měřit krokoměrem a kontrolovat.

Zatímco se vedly spory, zda tento nepříjemný nátlakový postup je vůbec legální, výzkumníci z Michiganské a Stanfordovy univerzity zkoumali, zda je to postup účinný. A k překvapení všech zjistili pozitivní výsledek. Po roce vyhodnotili, že 97 procent ze všech 6 548 účastníků „chodicího programu“ opravdu splnilo či dokonce překročilo požadavek. V průměru místo alespoň 5 000 kroků za den ušli o 1 500 kroků více. Autoři programu účastníkům studie po celou dobu radili a současně je i kontrolovali prostřednictvím internetu, k němuž se krokoměr připojoval. Do programu nebyli zařazeni jen ti pojištěnci, kteří dodali lékařské potvrzení, že je pro ně pohyb zdravotně škodlivý.

Naznačil to ostatně i nedávný průzkum na Mayo Clinic, při němž se ukázalo, že i dobře placeným zaměstnancům této prestižní kliniky se lépe hubne, když podle výsledků dostávají finanční odměnu, nebo naopak platí pokutu. Znovu se tak potvrzuje, že finanční nátlak může být prospěšný pro zlepšení životosprávy. Stovka zdejších obézních pracovníků (BMI nad 30) se dala pod dohledem vědců do hubnutí s cílem zhubnut každý měsíc dva kilogramy (až do své určené požadované hmotnosti). Jedna skupina hubla „jen tak“, hnána svou vlastní motivací. Účastníci druhé skupiny dostali dvacet dolarů každý měsíc, kdy hubnoucí cíl splnili. Nebo naopak, odevzdali ze svého dvacet dolarů, když se jim to nepovedlo. Dvacet dolarů je suma, která v USA nevystačí ani na dobrou večeři ve slušné restauraci a určitě je nevýznamným obnosem pro pracovníky Mayo Clinic. A přesto tato částka stačila povzbudit hubnutí: placení (nebo platící) účastníci studie plnili svůj cíl na 62 procenta, zato kontrolní skupina jen na 26 procent. Jaké je poučení? Lidská psychika je nevyzpytatelná, když i malá finanční částka může vést k velkým výkonům…Jinou věcí však je, že nátlak na změnu životního stylu zvýšením zdravotního pojistného se nelíbí ani těm, jichž se netýká. Ukázal to i český výzkum, podle nějž 60 procent lidí odmítá myšlenku, že by obézní lidé platili vyšší zdravotní pojištění. Zjistil to internetový výzkum agentury STEM/MARK mezi 536 lidmi ve věku 18 až 65 let. Pouze sedm procent dotázaných by s touto myšlenkou souhlasilo. Dalších 24 procent osob by s ní „spíše souhlasilo“. Průzkum tedy naznačil, že většina české populace odmítá názor, že by lidé měli platit vyšší zdravotní pojistné podle svého rizikového životního stylu, do kterého kromě obezity patří i kouření či nechození na pravidelné lékařské prohlídky. V současné době odvody na zdravotní pojištění odrážejí pouze výši příjmů, nikoli způsob života a další rizikové faktory.

Proč jsem dnes zvolil toto tak trochu odlehčené téma? Protože DietMenu je redukční program, který je určitou formou péče o zdraví. Co kdybychom požádali zdravotní pojišťovny, ať vám na krabičky přispívají? Když vyhodili jednu miliardu za IZIP, tak proč nepřispívat třeba 400 Kč měsíčně (cca 20 dolarů) na odběratele krabiček? Myslím si, že bych našel u vás širokou podporu, že? Obávám se, ale také, že budu současně podezírán, že jsem tento článek psal pod vlivem silné „virózy“.

Takže, nadpis je jen nadsázka a vše záleží jen na vaší motivaci. Hezké dny a snad už konečně i slunečné počasí, bez deště či záplav, vám z Březůvek přeje

MUDr. Robin Urbánek.



Český národ přestává „tloustnout“ a současně se i přestává hýbat

V záplavě různých, místy až bizárních zpráv naší domácí scény dominovaly v minulých dnech dle mého soudu dvě. První se týkala skoro až detektivního pátrání po skutečných autorech Klausovy amnestie,druhou pak byla Zemanova etanolová viróza, která jak rychle přišla, tak rychle odezněla. Proto málem zapadla jedna podstatná novinka, která se týká českého národa. Nejnovější průzkum obezity a nadváhy v Česku totiž přinesl nečekané zjištění, obezity a nadváhy přestalo přibývat. Obézních je u nás 21 procent dospělých, nadváhu má 34 procent obyvatel. Tyto hodnoty se již dva roky nemění. Naopak, vidíme pozitivní trend u žen, kde proti předchozímu průzkumu klesl podíl žen s nadváhou o jedno procento na 27 procent. Výskyt obezity klesl u žen dokonce o dvě procenta na 19 procent. Naproti tomu mužů s nadváhou bohužel přibylo o dva procentní body na 42 procent a s obezitou také o dvě procenta na 23 procent.

Opakovaně se v posledních letech ukazuje, že nadváha či obezita méně znepokojují muže než ženy. Celých 86 procent mužů nevnímá svoji nadváhu jako problém, čtvrtina se jí ani nezabývá. Naproti tomu ženám nadbytečné kilogramy vadí mnohem více. Přesto i mezi nimi je 14%, které ve své obezitě nevidí problém. Obecně stále převládá mínění, že u úspěšné ženy se předpokládá štíhlost, u mužů nikoli. Třeba u asijské populace stále převládá názor, že obezita u muže jde ruku v ruce s jeho vážností a společenským postavením. Je zajímavé, že české ženy jsou mnohem tolerantnější k vzhledu svých partnerů. Toto neplatí u českých mužů, pokud se jich zeptáte, co si myslí o nadbytečných kilogramech svých žen.

Pro velkou část laické veřejnosti a bohužel i část lékařů, je obezita stále jen kosmetickým problémem. Je dobré si však připomenout, že obézní lidé trpí pětkrát častěji vysokým tlakem a šestkrát častěji cukrovkou, o riziku nádorů spojených s obezitou jsem již psal dříve.

V průzkumu se objevila i negativní alarmující skutečnost. Již dlouhodobě pozorujeme trend v poklesu hmotnosti dospívajících dívek mezi 18 a 19 lety. Podváhu má dokonce celá jedna pětina. Vidíme zde jednoznačný vliv médií, modelingu, různých soutěží krásy a současného kultu štíhlé ženy. Dnešní modeling je v převážné míře v rukách homosexuálních mužů, kteří vidí v ženě jen ramínko na šaty a zdravotní riziko podváhy u těchto žen prostě nevidí. Opakovanými a špatnými dietami se u nich mohou objevit kromě pozdějších zdravotních problémů také poruchy příjmu potravy. Nejzávažnější z nich je mentální anorexie, která stále představuje závažné, život ohrožující onemocnění. Šokující je přímo zjištění, že 22% žen s podváhou se ještě dále pokouší zhubnout. Dalším velkým problémem je, že se český národ přestává jako celek hýbat. Více jak dvě třetiny obézních nemají vůbec žádný pohyb. Navíc nám klesá i počet těch, kteří se v minulých letech aktivně věnovali pohybu více jak 4x týdně. Nezměnil se však podíl těch, kteří sportují až sedm dní v týdnu, je to každý desátý.

Ukazuje se, že normální váhu má podle průzkumu v dospělosti jen 22 procent těch, kteří se potýkali s kily navíc v dětství. Celých 78 procent dětí s nadváhou a obezitou si nadbytečná kila nese do dospělosti.

Jaké je tedy poselství posledního výzkumu u české populace? Pravidelný pohyb, pravidelná strava se snídaní, dostatek ovoce a zeleniny. Měli bychom se vyhýbat podnikům rychlého občerstvení, uzeninám a pokud to jde, nechat auto doma a všude chodit pěšky. Bohužel, naše populace se raději vzdá jídla, než aby se začala více hýbat. Ale o tom jsem vlastně psal opakovaně už v minulých příspěvcích. Jen by mě zajímalo, zda tato slova padnou na úrodnou půdu. Věřím, že třeba klienti DietMenu nebudou spoléhat jen na naše krabičky, ale přidají k tomu pravidelnou chůzi či jízdu na kole. Pokud by někdo z vás měl na toto téma poznámku či nějaký názor, nápad atd. tak napište.

MUDr.Robin Urbánek



Luxováním ke štíhlosti

Tak jsem si minulý týden“listoval na internetu“ a našel tam nově publikovanou studii. Podle ní se opět potvrdilo, že nedostatek pohybu vede k obezitě. Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby autoři studie nenabídli vysvětlení, které u části veřejnosti vyvolalo pozdvižení. Nárůst obezity, zejména u žen je způsoben především tím, že už se dnes tak čile nevěnují domácím pracím jako dříve.

Studie, která vyšla v renomovaném časopise PLoS One, ukázala, že od šedesátých let minulého století až do současnosti významně poklesly aktivity žen, co se týče vaření, uklízení, praní a podobně. Hospodyňka z roku 1965 se práci v domácnosti věnovala až 26 hodin týdně a denně touto prospěšnou činností dokázala spálit až 1500 kJ (týdně 25 000 kJ). Dnes ženy věnují zvelebování domácnosti průměrně jen 13 hodin týdně, což odpovídá výdeji jen 14 000 kJ. Tato práce nás má především inspirovat hlavně k přemýšlení o tom, kolik energie denně přijmeme a především kolik vydáme a zda je mezi příjmem a výdejem potřebná rovnováha. "Naše pohybová aktivita se ve srovnání s dřívějšími dobami z velké části přesunula mimo domov, což může způsobovat potíže. Potřebujeme pohyb a s ním spojený výdej energie mnohem více integrovat do běžných denních aktivit," uvedl hlavní autor studie.

Za pomoci dat z jiných studií, které sledovaly výdej energie v zaměstnání, bylo zjištěno, že ženy, které jsou nezaměstnané, spálí fyzickou aktivitou ještě méně energie než ženy zaměstnané. Z tohoto pohledu jsou tedy nejohroženější skupinou, co se týče rizika vzniku obezity. Dnes se utrácí miliony dolarů zkoumáním různých diet a výživy. Toto je však jen jedna strana mince, příjem energie. Mnohem méně pozornosti je zaměřeno na výdej. Přitom fyzická aktivita je nejvíce ovlivnitelný faktor v rovnici příjem- výdej. Autoři studie navíc prokázali, že oproti referenčnímu roku 1965 se také zdvojnásobila doba, kterou ženy věnují sledování televize. Dnes ženy u televize či počítače stráví průměrně 16 hodin týdně. Pozor, u v jiné studii u dětí se prokázalo, že tráví až 5 hodin u počítače denně!

Lékaři se v současnosti shodují na tom, že ke snížení rizika vzniku srdečně cévních onemocnění postačí 30 minut fyzické aktivity denně - fyzickou aktivitou se rozumí i běžná chůze. Tato aktivita však nemá nijak významný vliv na hmotnost a redukci tělesného tuku. K udržení správné hmotnosti se proto doporučuje hodina denně vyplněná středně náročnou pohybovou aktivitou. K hubnutí pak potřebujeme ještě déle „sportovat“. Současná evropská doporučení hovoří o tom, že pohybu bychom se měli věnovat v počátcích redukčního programu 300 hodin týdně a postupně se dostat až na 450 minut týdně. Otázkou ovšem je, kde na to vzít v dnešní hektické době čas. Podle některých autorů je vhodné zařadit jednou týdně aktivitu trvající 3 hodiny a více (např. jízda na kole). Tělo si pak toto dlouhé a opakující se cvičení začne „pamatovat“ a ke každé, třeba jen hodinu trvající fyzické aktivitě pak přistupuje mnohem ekonomičtěji. Co nejdříve přechází ze spalování cukrů na tuky. Takže rada pro letošní jaro a léto zní: „Vypněte počítače a televize, dejte se do uklízení svých domů nebo bytů a rychle proveďte servis u svých kol. Jakmile natrvalo skončí zima, rychle na cyklostezky“. Nesmíme však zapomínat i na správnou výživu (nebo dietu). O to druhé se snažíme starat s Dietmenu. Doufám, že jste s našimi službami spokojeni a blahopřeji všem, kterým se hubnutí „s námi“ daří. Ať nám sluníčko i teplo vydrží stejně dlouho jako letošní zima a kdo hledá tip na výlet, tak znovu připomínám naši výbornou kuchyni v Kolibě na Březůvkách.

MUDr. Robin Urbánek



Mýty, domněnky a fakta o obezitě.

V povědomí laické i odborné veřejnosti přetrvává stále řada mýtů (nepravdivých a smyšlených tvrzení) nebo vědecky nepodložených domněnek v souvislosti s obezitou. Nedávno mě proto zaujal článek v prestižním lékařském časopise, kde si tým odborníků z USA dal tu práci, že podrobně prostudoval odbornou literaturu i populární média a popsal nejčastější mýty a domněnky, které mají praktický dopad na veřejnost i lékaře. Autoři analýzy se domnívají, že mýty a domněnky pronikají do mnoha literárních zdrojů a mají škodlivý vliv na naše myšlení, rozhodování a ovlivňují negativně úspěšnost redukce hmotnosti. V následujícím textu se pokusím citovat ty nejzajímavější názory.

Mýty o obezitě

1. Výrazné a rychlé zhubnutí je spojeno s horšími dlouhodobými výsledky než hubnutí pomalé a postupné. Tento mýtus podle autorů pramení především ze zkušeností s nežádoucími účinky nutričně chudých diet (méně než 3200 kJ/den) ze šedesátých let minulého století. Dnes je pomalé hubnutí stále považováno za správného, ačkoli řada studií ukazuje, že oba přístupy mají buďto srovnatelné výsledky, nebo dokonce může být tomu naopak. Rychlé a výraznější hubnutí přináší někdy lepší výsledky, a to i dlouhodobě.

2. Nastavení reálných cílů při léčbě obezity je důležité, protože jinak jsou pacienti frustrovaní a hubnou méně. Podle teorie vedou nedosažitelné cíle ke zhoršování výkonnosti a demotivují. Zvláště v případě léčby obezity pak rozdíl mezi reálnou a kýženou hmotností zhoršuje u pacienta schopnost dosáhnout vytyčeného cíle, což může vést k menší snaze hubnout nebo k úplné rezignaci. Tato hypotéza sice zní rozumně, ale některé studie naopak ukazují, že ambicióznější cíle někdy vedou k lepším výsledkům než cíle reálné. Stojí za to si dávat i ambiciózní cíle.

3. Malé a dlouhodobé změny v příjmu a výdeji energie vedou k velkým a dlouhodobým změnám hmotnosti. Tento mýtus se opírá o tzv. seriózní webové stránky, které říkají, že výrazných změn při hubnutí lze dosáhnout i malými, zato pravidelně vykonávanými kroky (např. chůze 20 minut denně). Což ve skutečnosti příliš neplatí.

4. Hodiny tělocviku ve školách jsou důležité v prevenci a redukci obezity u dětí. Bohužel zásadní vliv na hmotnost školáků mohou mít jen ty programy, kde se cvičí denně, minimálně 45 minut a při správné intenzitě pohybu. Tyto podmínky dnes běžně nelze zajistit na žádné škole v ČR.

5. Kojení chrání před obezitou. Názor, že kojené děti budou s nižší pravděpodobností v životě obézní, je vehementně obhajován. Mezi jeho zastánce patří také WHO. Bohužel, v současné době se ukazuje, že kojení nemá významný „protiobézní“ účinek. Což ale samozřejmě nijak nesnižují celkový význam kojení pro dítě i matku.

6. Pohlavním stykem „spálí" každý účastník 400 – 1300 kJ. Výdej energie při sexuální aktivitě lze kalkulovat z tzv. metabolického ekvivalentu (MET), tělesné hmotnosti v kilogramech a délky trvání aktivity. Autoři uvádějí příklad: muž vážící 70 kg a se třemi MET spálí cca 20 kJ za minutu sexuální aktivity (1200 kJ za hodinu). Jde o výdej, kterého lze dosáhnout např. chůzí v mírném tempu, tj. 4 km/hod. Problém je v tom, že je třeba zohlednit i délku aktivity: běžný pohlavní styk průměrně trvá šest minut.



Domněnky kolem obezity Jde o tvrzení, která jsou široce uznávána, aniž by byla vědecky potvrzena nebo vyvrácena. Zde jsem vybral pět tvrzení, která splňují kritéria domněnek a jsou dostatečně rozšířená:

1. Pravidelné snídání chrání před obezitou. S tím lze asi souhlasit.

2. Rané dětství je obdobím, ve kterém se učíme pohybovým a stravovacím návykům, které během života ovlivňují naši hmotnost. Dnes se ukazuje, že o tomto spíše rozhoduje genetická výbava než přetrvávající vliv učení v daném období života. Ale i zde nejsou názory sjednocené. 3. Konzumace dostatečného množství ovoce a zeleniny vede k hubnutí. Bohužel, samotná zvýšená konzumace ovoce a zeleniny bez pohybových a režimových opatření nemůže případnému růstu hmotnosti zabránit nebo vést sama o sobě k hubnutí.

4. Výkyvy hmotnosti (např. jo-jo efekt) souvisí s vyšší úmrtností. K takovým závěrům dospěly studie v minulém století, v současné době studie na zvířecích modelech nic takového neprokázaly.

5. Svačiny přispívají k obezitě. Toto tvrzení nové kontrolované studie nepotvrzují a souvislost mezi konzumací svačin a růstem BMI či obezitou není prokázána.



Fakta(„to co platí“) o obezitě

1. Ačkoli genetické faktory hrají významnou roli, není dědičnost osudem. Určité změny faktorů zevního prostředí (správný dietní režim a pohyb) mohou podpořit hubnutí stejně jako nejúčinnější farmakoterapie.

2. Diety účinně snižují hmotnost. Snížení příjmu energie je nutným požadavkem na dietu; přístupy jako např. jen větší konzumace zeleniny nebo pravidelné snídání jsou spíše doplňujícím opatřením ke sníženému příjmu energie.

3. Zvýšená pohybová aktivita zlepšuje zdraví. A to platí bez ohledu na naši hmotnost nebo to, kolik se nám podaří zhubnout.

4. Pravidelná fyzická aktivita v dostatečném množství pomáhají dlouhodobě udržovat hmotnost.

5. Programy podporující hubnutí a udržení normální hmotnosti dětí jsou účinnější, pokud zahrnou do spolupráce rodiče a domácí prostředí. Souhlasím a tvrdím, že pokud chce hubnout obézní dítě, musí se mu přizpůsobit všichni členové rodiny, zejména ti co jsou také obézní!

6. Některé léky mohou pomoci k významné redukce hmotnosti a tuto hmotnost udržet. U vhodně vybraných pacientů, především s vysokým stupněm obezity, lze kromě léků dlouhodobých úspěchů dosáhnout i pomocí chirurgické léčby obezity, která mimo jiné snižuje také výskyt cukrovky a úmrtí na obezitu.

Takže nevím, jestli jsem vás výčtem toho nejdůležitějšího z článku potěšil, či naopak zarmoutil. Ale stále platí, že rozumný příjem jídla, dobrý pohyb a k tomu veselá a optimistická mysl mohou vést k tomu, že budeme sami se sebou spokojeni. A to je asi to nejdůležitější. Umět být se sebou spokojený, i když nemám ideální parametry. A pokud jde o ten rozumný a adekvátní příjem jídla, krabičky DietMenu toto určitě splňují. Dobrou chuť a hezké jarní dny.

MUDr. Robin Urbánek



Hubnutí u mužů

Minulý týden mě navštívil čtyřicetiletý pacient, který chodí na kontroly pravidelně. Začal k nám chodit před dvěma lety se vstupní hmotností 150 kg při výšce 185 cm. Přišel s představou, že by měl zhubnout 50 kg a že by to měl dokázat během 2 let. Při předpisu redukčního režimu jsme vycházeli z bioimpedančního měření a stanovili jeho denní příjem na 9 000 kJ (při pohybu pak 10 000 kJ/den). Po stránce svalů a kondice na tom byl poměrně dobře a v plánu měl chodit denně kolem 8-10 km severskou chůzí (nordic walking). Nebudu zacházet do detailů, ale po těch dvou letech je na hmotnosti 138 kg. Přechodně měl při tom po roce už 130 kg. Objevily se však u něj potíže při chůzi, které ho limitovaly a také se na tom podepsala i změna pracovního místa. Byl ze všeho rozladěný a začal poprvé pochybovat o tom, zda to dokáže. Probrali jsme znovu jídelníček (bohužel poslední rok jej prakticky vůbec nedonesl) a navrhli jsme mu místo chůze jízdu na spinningovém kole s měřením tepové frekvence. Zejména podrobný rozbor současných jídelních návyků ve výživové poradně jej znovu motivoval a rozhodl se ukončit letošní rok na váze kolem 120kg.

Proč tady uvádím tohoto pacienta? Vedlo mě k tomu několik důvodů. Posledních 5 let mám pocit, že se výrazně zvýšil počet mužů, kteří chtějí hubnout. V lednu bylo v naší poradně nových mužů více než žen. Důvodem je i skutečnost, že v populaci českých mužů má 64% z nich nadváhu či obezitu. Muži si stále více uvědomují rizika obezity a chtějí se také líbit svým partnerkám. Na rozdíl od žen mají výhodu v tom, že mají více svalové hmoty a pokud se rozhodnou pro pohyb, tak si ten čas na sportování vždy najdou. Ví, že jejich partnerky se postarají o rodinu a většinou jim fandí. Řada z nich při pohovoru udává, že nikdy dietu nedrželi. To může být výhodné, protože opakovanými dietami, zejména velmi striktními, můžeme tělo“vyčerpat“ a nastartovat hubnutí je pak obtížné. Další výhodou je, že jejich ženy jim pomáhají s přípravou jídelníčku. Opak, že by muž připravoval své partnerce dietní pokrmy, jsem ještě neviděl.

Muži to vůbec mají při hubnutí proti ženám jednodušší, ale musí vydržet. Pokud v mládí sportovali a trochu se během dalších let “hýbali“, není problém se brzy dostat do fyzické kondice. Hlavní roli zde však hraje asi čas a pak vůle vydržet. Tento proces nabírání fyzické kondice může trvat řadu týdnů či měsíců. Mnoho z nich má o sobě trochu přehnané představy a často slyším: “vždycky jsem měl vůli, dokážu to“. Ale ne každému se to podaří. „Obézní míní, život mění“ a muži jsou často překvapeni, že po měsíci či dvou nezhubli 20 kg. V době, kdy neurochirurgové či kardiologové jsou schopni se dostat katétry do mozku či srdce, přece hubnutí nemůže být problém. Někdy vidíme, že jsou na tom relativně dobře s pohybem, ale základní problém je u nich dodržování jídelníčku. Zapisování a hlídání si porcí jídel vidíme tak u 10%. Zbytek jí“odhadem“, nebo vše nechává na svých manželkách. Ty jsou zvyklé jim řadu let před tím podstrojovat (ne nadarmo je vstup do manželství pro muže často nejkritičtějším okamžikem, kdy začíná vzestup hmotnosti) a po čase je jim líto, že se jejich partner pořádně nenají. Muž je přesvědčen, že dostal správnou porci a žena je ráda, že „nehladoví“ a není nervózní. Vždyť velké břicho u chlapa nevadí a vlastně k chlapovi patří. Muži neví, že je výrazem ukládání tuku nejen do podkoží, ale i mezi orgány nitrobřišní, zejména do jater. Někdy se hovoří o toxickém tuku, který stojí za řadou civilizačních chorob.

Jiná situace však nastává, když je muž nemocný. Pokud má už cukrovku, onemocnění srdce, vysoký tlak, problémy s erekcí (bohužel často jsou spojené s obezitou a nehovoří se o nich nahlas), tak naopak ženy své partnery hlídají velmi přísně. Takoví pacienti (muži) pak bývají často velmi ukáznění a daří se jim hubnout.

Takže muži, uvědomte si své priority, cíle, zdraví a zvažte své možnosti časové, fyzické a pokud to jen trochu jde, dejte se do hubnutí. Ty 2/3 s „nenormální“ hmotností v naší populaci je hodně. Určitě jde už o zdraví a nejen o krásnou postavu Diskobola, kterou by chtěl chlap taky mít. Když hledáte nějaký impulz, naše krabičky mohu být jedním z nich. Když hledáte odbornou pomoc, naše ambulance s novou nutriční poradkyní (Petra Brázdilová) může být další. Už nyní můžete na Facebooku najít informace o této výživové poradně (nutriční poradna obezitologické ambulance). V březnu pak více na nových webových stránkách naší ordinace.

MUDr. Robin Urbánek

P.S. pokud se vydáte v těchto skvělých sněhových podmínkách na běžky, doporučuji občerstvení v naší Kolibě na Březůvkách



DietMenu je s vámi už 5. rok, aneb optimisticky do roku 2013 !

Milí přátelé, začal nám rok 2013. Chtěl bych vám za celý kolektiv Dietmenu popřát v novém roce hodně zdraví, splněných přání a předsevzetí. Myslel jsem si, že když jsme přežili konec světa, tak bude tento rok klidnější, bude méně stresu a že bude tento rok i nějak lepší. Bohužel mně a více jak 80% občanům této země zkazil radost člověk, který se chtěl patrně nesmazatelně zapsat do dějin tohoto národa. Široce pojatou amnestií se mu to bohužel podařilo. Snad už toho moc do konce svého „panování“ nepokazí a odejde v tichosti do důchodu a s ním i jeho „milí rádcové“ Jakl a Hájek (názor pana Jakla na cyklisty v Parlamentních listech je opravdovou perlou a stojí za přečtení).

Omlouvám se, že jsem se poprvé pustil na těchto stránkách do politické úvahy, ale nějak jsem se tomu nedokázal vyhnout. Takže rychle zpět k tématům, která vás budou zajímat určitě více. Pojďme k několika zajímavostem, o kterých se v poslední době hovoří. O tzv. paradoxu obezity, tedy situaci, kdy může být nadváha či mírná obezita výhodnější, jsem již před časem psal. Jedná se zejména o závažné zdravotní stavy, jako je selhávání ledvin, dialýza, akutní infarkt myokardu, akutní plicní nedostatečnost, selhávání srdce a nepravidelná akce srdeční. U těchto stavů mají jedinci s vyšším BMI lepší prognózu přežití.

Ve Spojených státech odborníci zveřejnili ke konci roku 2012 další studii, která si všímá paradoxu obezity. Vyplývá z ní, že lidé s mírnou nadváhou mají menší riziko úmrtí než lidé s normální váhou. Naopak u nadměrně obézních lidí s BMI nad 35 je riziko úmrtí výrazně vyšší. Studie vypracovaná americkou vládou vychází ze závěrů 97 šetření na celém světě, která zkoumala tři miliony lidí a 270.000 úmrtí. Lidé s BM 25 - 30, kteří tvoří 30 procent americké populace, mají o šest procent menší riziko úmrtí než lidé s BMI v rozmezí 18,5 - 25 považovaném za normální váhu. Menší riziko úmrtí mají dokonce i lidé s BMI mezi 30 - 35, a to o pět procent. U výrazně obézních s BMI nad 35 ale riziko úmrtí roste o 29 procent. Autoři článku, ale varovali, že studie se zabývala příčinami úmrtí, a ne obecnými zdravotními riziky. "Nechceme jí naznačit, že selský rozum se mýlí," dodali. I odborníci na zdraví varují, že bychom závěry studie neměli považovat za "licenci na přejídání". "Byla by to chyba. I tato studie ukazuje vyšší riziko úmrtí u obézních lidí.

Myslím si, že nikdo nebude popírat základní skutečnost, že fyzická aktivita a zdravější strava jsou velmi důležité pro zdraví. Navíc se opět ukazuje, jak moc nepřesným ukazatelem BMI je, zejména proto, že index nerozlišuje mezi tukem a svalovou hmotou. Mnoho atletů je podle BMI obézních, přestože jsou fyzicky zdraví. Index tak nebere v úvahu rozložení tuku v těle, které je důležitější než celkové množství tuku. Zatímco tuk v břiše je výrazně škodlivý, tuk na zadku a nohách může mít i ochranné účinky. Americká studie tedy opět dokládá takzvaný paradox obezity. Proč tomu tak je, zatím vědci nevědí. Podle jedné z teorií mají lidé s nadváhou metabolické rezervy pro případ, že kvůli nemoci nemohou přijímat adekvátní stravu.

Dobrou zprávou pro všechny obézní je, že byl schválen nový lék na obezitu lorcaserin. Je schválen pro dospělé s BMI nad 30 a první studie ukazují jeho velký potenciál i vysokou bezpečnost. Když k tomu připočteme, že ve stadiu „posledních zkoušek“ jsou další 2-3 léky, tak snad bude třináctka pro řadu obézních v letopočtu tohoto roku šťastná.

A na závěr něco z domova. V Česku je podle nejnovější zprávy statistiků čtyřikrát víc obézních dětí a pětkrát víc obézních dospívajících než před 15 lety. Absolutní nárůsty jsou sice méně strmé, i tak je podle statistiků vývoj alarmující. Od roku 1996 do loňska se absolutní počet obézních dětí ztrojnásobil z 10.400 na 30.400 a u dorostu z 6100 na 20.400.

Souvisí to zejména s nezdravým životním stylem. Mladá populace tráví i několik hodin denně u svých počítačů nebo u televize. Často největší odměnou je pro ně návštěva restaurací s rychlým občerstvením typu McDonald. Až 30% z nich vypije denně více jak 0,5 litru sladkých nápojů typu CocaCola, Fanta apod. O nedostatečné pohybové aktivitě u našich dětí bych mohl napsat další stránky. Třetina obézních předškoláků a polovina obézních školáků si nese problémy s váhou do dospělosti. Nejúčinnější prevencí se zdá být chování nás, jejich rodičů. Zkusme být tedy příkladem, jezme zdravěji a sportujme každý den.

Zdravěji se určitě stravujeme s našimi krabičkami. A na tomto místě bych rád připomenul to, co je tématem nadpisu. My opravdu letos oslavíme pět let od vyrobení prvních krabiček ve Zlíně. Jsem za nás všechny rád, že zde „stále jsme“, a to i díky vám. Věřím, že jsme nastavili určitou úroveň a tu si (doufejme) stále udržujeme. O naše krabičky mají zájem klienti nejen ve Zlínském kraji, ale i v Ostravě a přilehlých okresech. Během následujících týdnů začneme vozit krabičky i do Olomouckého kraje. Naše krabičky si našly cestu také do zahraničí, na Slovensko. O některé další výrobky naší kuchyně mají zájem i fit centra, např. Vitasana ve Zlíně. Koliba na Březůvkách se stává pomalu synonymem pro DietMenu, ale kromě toho také synonymem pro kvalitní restauraci s nabídkou zajímavých jídel. Zvěřinové víkendové hody jsou tak populární, že bez předchozí objednávky se jen těžko shání volný stůl…a budou letos zase!

Takže na úplný závěr. Věřím, že po počátečním, spíše pesimistickém rozjezdu, bude tento rok veselejší a že vám bude „u nás v restauraci nebo i s našimi krabičkami u vás doma“ chutnat. Mějte se hezky, sportujte, jezte zdravěji a příliš se nevymlouvejte na paradox obezity.

MUDr. Robin Urbánek



ROZVOZ DIETMENU V LEDNU 2013

Vážení klienti DHM,

po vánočních svátcích a přivítaní roku 2013 se na Vás opět těšíme s programem DietHomeMenu.

První menu připravujeme na 3.1.2013 v tradičních rozvozových časech.

Přejeme Vám mnoho osobní i pracovních úspěchu v roce 2013 a doufáme,že k Vaší pohodě přispějeme i s našim programem.

Váš DHM team



Pomalý metabolismus, pravda nebo mýtus?

Často se setkávám ve své ordinaci s pacienty, kteří drželi dietu téměř celý život a přestože byly jejich první pokusy úspěšné, jsou dnes opět obézní, trápí se týdny tvrdými dietami a nehubnou. Kde může být příčina? Určitě při podrobném pohovoru najdeme důvodů více, ale zhruba u 30% populace se na tom podílí tzv. úsporný gen. Tento gen umožňoval v dávné minulosti efektivněji ukládat tuk v období nedostatku potravy. Lidé s touto genetickou dispozicí pak lépe přežívali hladomor a nemoci, neboť tělo v té době “šetřilo“ své zásoby energie. Kdysi se jednalo bezesporu o genetickou výhodu, která se však dnes obrací proti nim. Neustálé hladovění, hubnutí a přibírání vede k tomu, že se náš metabolismus zpomalí v obavách, že ho čeká další „hladovění“. Nastartovat takto opakovaně vyčerpaný organismus může trvat řadu měsíců. Je třeba upravit své špatné stravovací návyky a zejména pak výrazně zvýšit pohybovou aktivitu. Opakovaným hladověním a špatnými dietami (nejčastěji dle nějaké„celebrity“) jsme totiž negativně ovlivnili náš bazální metabolismus, který se zpomalil a adaptoval na nízký příjem energie. Udává se, že se bazální metabolismus může zpomalit špatnou dietou až o 30%. Pokud je taková dieta spojena i s fyzickou inaktivitou, dochází také k úbytku našich svalů. Dostali jsme se tak do začarovaného kruhu, kdy držíme dietu, nehubneme a po čase toho necháme. Váha jde poté rychle nahoru (hlavně nabíráme tuky) a my se pouštíme do další, ještě tvrdší diety. Naše tělo si vše pamatuje a reaguje dalším zpomalením metabolismu…atd. Prvotní příčinou tedy bývají diety, kdy jíme méně, než je náš bazální metabolismus (většinou jde o příjem pod 4 000 kJ/den). Typickým příkladem jsou také hladovky, ale mohou to nastartovat rovněž velké pauzy mezi jídly, vynechávání snídaní, jídlo jen 1x denně a podobně.

Dá se zjistit jak pracuje náš bazální metabolismus?

Bazální metabolismus můžeme poměrně přesně zjistit při tzv. nepřímé kalorimetrii, která je však v běžné praxi nedostupná, orientačně pak například při bioimpedanci, která je dnes už běžnou součástí obezitologického vyšetření. Můžeme pak snadněji stanovit individuální příjem energie na den v rámci redukčního režimu.

Zpět ale k našemu zpomalenému metabolismus. Co tedy dělat, když už jsme se do toho bludného kruhu dostali? Dopředu je třeba říci, že zatím nemáme žádné léky, zázračné diety, či po potravinové doplňky, které by nám k tomu zásadním způsobem pomohly. Řešení je napohled jednoduché, ale bude to trvat dlouho a bude to “bolet“. Musíme změnit režim svého stravování, denně se hýbat a zejména pak začít znovu postupně budovat svou svalovou hmotu. Velmi zjednodušeně můžeme říci několik pravidel.

Jíst 5-6 x denně a začínat den kvalitní snídaní. Proč jíst tak často? Protože tělo při zpracovávání potravy „pracuje“ a neodpočívá jako při hladovění. Pokud volíme i potravu bohatou na bílkoviny, na jejich zpracování spotřebuje tělo mnohem více energie. A proč pohyb a svaly? Protože poměr mezi svaly a tuky v našem těle rozhoduje o tom, jak se bude chovat náš bazální metabolismus. Množství energie, které potřebuje ke své činnosti svalová buňka je zapotřebí mnohem více, než u tukové. Čím více svalů máme, tím více energie potřebujeme na jejich činnost. Začneme například chůzí a postupně tomu věnujme 30 minut a více, posilujme a dejme si za cíl strávit pohybem po určité době až 60 minut denně. Ideální je pak 1x týdně prodloužit dobu sportování na 2-4 hodiny (třeba na kole), ale vše musíme činit postupně!! Nejsme vrcholoví sportovci a řada z vás kromě běžné chůze celý život nic nedělala. Takže, co říci závěrem? Zpomalený metabolismus je pravda a není to mýtus. Nelze se však na něj jen vymlouvat, ale je třeba s tím něco dělat a člověk musí sám chtít. Ne jeho rodina, partner, nebo ošetřující lékař.

A já mám pro vás jeden tip. Kupte si třeba s partnerem trekingové hole a pokud jste ze Zlína či okolí, vyrazte pěšky směrem k Březůvkám. Nebo třeba na kole. Když budete míjet Kolibu na Březůvkách, zastavte se na svačinku či oběd. Protože už víte, že se má jíst pravidelně bez dlouhých pauz a že také dostatečná a pravidelná hydratace patří ke správnému redukčnímu režimu. A určitě není pravda, že po pohybu bychom neměli jíst. Naopak, trénujeme-li pravidelně, je třeba doplnit naše zásoby sacharidů, které se dlouhým pochodem nebo jízdou na kole vyčerpaly. Volíme například těstoviny, zeleninový salát, rybu atd. A to vše vám můžeme v restauraci nabídnout. A co jinak jíst přes týden? Když chcete, aby to bylo rychlé, kvalitní a energeticky vyvážené, tak si prostě objednejte naše krabičky :-)))

Přeji vám hezké a co nejdéle teplé podzimní dny a kdybyste měli něco na srdci, napište.

MUDr.Robin Urbánek



Dnes o kávě a umělých sladidlech

Máme za sebou prázdniny a českou společností hýbe aféra s metylalkoholem. Když se objevila první otrava, tak jsem měl zrovna rozepsán tento příspěvek a zdálo se mi vhodné zařadit do něj informaci i o tomto problému. Nakonec se situace vyvinula tak dramaticky, že jsem toto téma přenechal našim médiím a budu se věnovat mnohem bezpečnějšímu tématu. Vyšlo totiž několik zajímavých článků o kávě a umělých sladidlech, a protože káva je mým oblíbeným tématem, několik slov o ní.

Káva je bohatým zdrojem antioxidantů a dalších bioaktivních látek a studie ukazují, že pozitivně ovlivňuje některé metabolické pochody, které mohou vést k cukrovce a kornatění tepen. Nedávno zveřejněná analýza studie s více než 400 000 účastníky přinesla další zajímavé výsledky. Riziko smrti bylo o 10 % nižší u mužů, kteří pili šest a více šálků kávy denně oproti těm, kteří kávu nepili. U žen bylo toto riziko nižší dokonce o 15%. Výsledky byly srovnatelné, pokud se přihlédlo i k tomu, zda byla káva s kofeinem nebo bez kofeinu. Potvrdila se inverzní souvislost mezi konzumací kávy a cukrovkou, cévní mozkovou příhodou, srdečními onemocněními, rizikem úmrtí na zánětlivá a respirační onemocnění a dokonce i sníženým rizikem na výskyt úrazů a zranění. Káva má tedy jisté zdravotní benefity a ví se dnes o více jak 1000 složkách v ní, které mohou ovlivnit riziko smrti (například určité sloučeniny fenolů, které by mohly mít antioxidační a protizánětlivý účinek).

Před 4 lety byla publikována studie s 83 000 zdravotními sestrami, která trvala čtvrt století a v této studii dopadly nejlépe ženy, které pily více jak 4 kávy denně. Výskyt mozkových příhod byl v této skupině o 20% nižší, než u žen, které kávu nepily vůbec. Navíc, pokud ženy nekouřily, byl tento pokles dokonce přes 40 %. Je zajímavé, že tento efekt nebyl závislý na kofeinu - na jedné straně totiž byl zřejmý i u žen, které pily kávu bez kofeinu, ale nebyl pozorován v případě ostatních nápojů s kofeinem jako čaje, či další nápoje obsahující tuto látku. Nevím, nevím, jak by tato studie dopadla u našich zdravotních sester, které kouří vůbec ze všech sledovaných skupin obyvatelstva u nás nejvíce.

Klasický cukr, nebo umělé sladidlo? Pokud se chceme bránit obezitě a zároveň ukojit chuť na sladké, může být právě umělé sladidlo řešením. Jenže umělá sladidla provází pověst, že při dlouhodobém použití mohou být škodlivá. Zatím však nikdo jejich škodlivost neprokázal, pokud je používáme střídmě a nepotvrdila to ani poslední studie s aspartamem (umělé sladidlo), kterou nedávno prezentoval jeden z našich největších odborníků na cukrovku prof. Kvapil z Motola. Studie ukázala mimo jiné, že spotřeba umělých sladidel stoupá a zároveň se prodlužuje délka života. Opět se potvrdilo, že umělá sladidla nemohou zvýšit riziko vzniku nové cukrovky. Často dostáváme dotaz, zda je umělé sladidlo vhodné pro dospělé či děti, kteří nemají problémy s váhou. Můžeme s jistotou říci, že jsou zbytečná, nejsou zdravější než cukr, nicméně pokud vám chutnají, proč ne. Tělo při trávení a spalování nedělá rozdíly a neumí rozlišit, co přesně je zdrojem glukózy nebo fruktózy. Proto je absorbuje bez ohledu na to, či pocházejí z medu, sirupu, kousku ovoce, cukrové třtiny, kostkového cukru, koláče nebo nealkoholických nápojů. Lidská chuť na sladké je vrozená. Vyvinula se pravděpodobně proto, aby nás přitahovalo mateřské mléko a zdroje energie. Jenže co s tím? Když kvůli sladkému tloustnete, asi vás neuspokojí zjištění vědců, že chuť na cukr je vlastně přirozený pud. Jedním z možných řešení jsou nízkokalorická sladidla. Nahrazením cukru nízkokalorickými sladidly je možné snížit energetický obsah potravin a nápojů. Diskuze o jejich škodlivosti se vedou dlouhodobě, ale vědecké důkazy o tom neexistují. Nízkokalorické sladidlo je potravinářská přísada často s výraznějším chuťovým efektem než cukr, ale s výrazně nižším množstvím energie. Většina nízkokalorických sladidel je stonásobně sladší než cukr samotný, což znamená, že malým množstvím můžeme nahradit velkou dávku cukru. Na rozdíl od klasického cukru neovlivňují sladidla hladinu krevního cukru a inzulínu. Pro tuto svoji vlastnost byly totiž původně vyvinuty, tedy jako náhrada cukru pro stravu diabetiků. Nejznámější nízkokalorické sladidlo aspartam je současně jednou z nejdůkladněji prozkoumaných ingrediencí používaných ve výrobě potravin v současnosti. Nejnovější nekalorické sladidlo, které bylo Evropskou komisí schváleno je sladidlo z přírodního zdroje z listů rostliny stévie.

Takže určitě bylo dnes pro mě veselejší psát na téma káva či umělá sladidla, než se zabývat metanolem. Snad v době publikování tohoto příspěvku už bude původce tohoto “obrovského průšvihu“ (kterým jsme se kromě zmařených lidských životů také bohužel negativně zviditelnili i ve světě) vypátrán a odsouzen. Raději se vyhýbejme tvrdému alkoholu a preferujme kvalitní víno. O pozitivním efektu vína jsem již psal v minulém roce, i když i tady bylo zjištěno, že resveratrolová teorie je vlastně výmysl. Co však je pravda a není výmysl, že naše krabičky stále fungují, pomáhají a že se budeme snažit tento trend udržet. Připravujeme na podzim několik novinek a první je kurz sushi na Kolibě v Březůvkách. Informace o tomto kurzu jsou na našich webových stránkách. Samozřejmě, že jste vítáni na Kolibě kdykoli a když to spojíte s jízdou na kole, či turistikou, odměnou vám bude naše výborná kuchyně .

Hezké a teplé podzimní dny a dobrou chuť s Dietmenu vám přeje

MUDr. Robin Urbánek



PLAVÁNÍ OD ZÁŘÍ OPĚT PRO KLIENTY DHM

Upozorňujeme klienti DHM ,že mohou opět využívat středeční plavání.

Od září vždy ve středu v době od 17.00 do 18.00 hod po předložení KLIENTSKÉ KARTY.

Děkujeme a přejeme hezké podzimní dny.

Váš DHM team



Překyselené tělo: „koledujete si o smrt“, aneb jak vylekat lidi a vydělávat na lidské důvěřivosti„

Před pár dny jsem měl v ordinaci pacientku, která mi tvrdila, že jejímu hubnutí brání přílišná kyselost organismu. Když jsem se jí ptal, co to je překyselení a jak k tomu došla, tak mně sdělila, že navštívila poradce pro výživu jedné velké společnosti, která propaguje zaručený návod k trvalému zhubnutí. Ten jí doporučil na odkyselení dvě krabičky pH- Balance za“pouhých“ 1200,-Kč na jeden měsíc. Má si také měřit moč testačními proužky až do doby, než se její tělo zbaví škodlivých kyselin

To, že je „překyselení organismu“ šlágrem posledních let, si musel všimnout každý, kdo se problémem výživy trochu zabývá. Když si otevřete internet, tak najdete desítky webových odkazů, kde jak přes kopírák všichni v téměř identickém textu popisují nebezpečí zakyselení organismu (jeden odkaz mi posloužil jako nadpis) a zároveň nabízí řešení. Mimo jiné i desítky potravinových doplňků a zázraků, které stojí stovky korun. Na úplném vrcholu stojí zásadité ponožky, které si dáte vždy přes noc a zbavíte se kyselosti. Bohužel vylekaní lidé kupují všechny tyto „zázraky“ a věří, že konečně někdo objevil lék na jejich problém. Důkaz, že tyto podobné preparáty fungují žádný, cena neuvěřitelná a lidská důvěřivost také. Na druhou stranu, když se pod zázračné účinky těchto preparátů podepíše odborník na výživu (dle některých guru v oblasti výživy v České republice) nebo lékař, který kdysi pracoval ve špičkové nemocnici, nelze se lidem divit. Navíc, když se jinde na internetu dočtete i takový blábol, že jeden lékař v Itálii podáváním sody „překyseleným lidem“ až v 90% vyléčil jejich rakovinu.

Co to vlastně to zakyselení je? Údajně je to metabolický stav, kdy se naše tělo dostává se svým pH pod 7 a vytváří se tak ideální situace ke vzniku prakticky všeho. Překyselení může za zhoubné nádory, chronickou únavu, bolesti hlavy, infekční nemoci, cukrovku, obezitu, kornatění cév, revmatoidní artritidu, plísně, deprese atd. A raději už končím, aby některý čtenář při čtení těchto nemocí třeba nedostal infarkt (i ten s tím prý souvisí). Za vše mohou kyselinotvorné potraviny, hlavně maso (červené, ale taky ryby), mléko (chudák dítě, které kojí matka třeba 2 roky), alkohol, vejce, celozrnné pečivo, máslo, margariny, čočka, těstoviny, oves, ječmen atd. Kyselinotvorný je taky stres, strach, přepínání organismu, negativní myšlení a k tomu mělké, nepravidelné dýchání, drogy, alkohol, kouření atd. Naopak prakticky veškera zelenina a ovoce jsou zásadotvorné. Trochu mi to připomíná stejnou mystifikaci, jako je dieta dle krevních skupin.

Kde je pravda? Naše tělo je továrna, která denně produkuje při metabolismu produkty, jako je kyselina močová, mléčná, octová nebo solná. Tyto látky jsou kyselé a zcela přirozené pro naše tělo. Tělo si své pH udržuje v rozmezí 7,36 – 7,44 a pokud se jejich produkce zvýší, vylučuje nadbytek těchto látek močí nebo v dechu jako oxid uhličitý. Kdyby to tělo neumělo, pH by kleslo pod výše uvedené rozmezí a umřeli bychom. Už hodnota pod pH 7 je neslučitelná se životem. V medicíně se s tímto stavem setkáváme např. u dekompenzované cukrovky nebo při selhávání ledvin. Tam je organismus doopravdy „překyselen“ a vyžaduje speciální přístup, často na jednotkách JIP či ARO. U těchto stavů bychom s preparáty typu pH-Balance a podobně určitě neuspěli. Rovněž ani se zásadotvornými potravinami. Zdravý člověk si svou rovnováhu dokáže bez problémů udržet. Nevím, co by „zastánci překyselení“ dělali, kdyby si moč změřili následně po 2 hodinách jízdy na kole či běhání. Ze svalů se totiž vyplavuje kyselina mléčná, což je přirozený proces. Asi by slupli celou krabičku jedlé sody . Nebo jiný příklad, obézní diabetik (obezita + cukrovka, tedy“ extrémně zakyselený organismus“) začne redukovat svou hmotnost dietou a pohybem. I při správně vedené redukci, zejména u hodně obézních jedinců, se určitě vytváří při spalování tuků tzv. ketolátky („kyselé“). Pokud přidá k dietě i hodinu ostré chůze, vytvoří se mu ve svalech kyselina mléčná, což je opět běžný, fyziologický následek pohybu. Tento člověk, který je již tak dlouhodobě „zakyselený“, se vlastně ještě víc „zakyselí“. Má vůbec šanci přežít, pokud si rychle nedá potravinový zásaditý doplněk nebo nebude chodit v zásaditých ponožkách? Já si myslím, že přežije určitě a vidím to v ordinaci denně. Navíc se našemu sportujícímu diabetikovi zlepší nejen cukrovka, ale i jeho kondice a o to nám jde zejména. Takže zapojme trochu zdravý rozum, šetřeme penězi a nevěřme některým teoriím, byť se tváří sebevědečtěji.

Nevím, jestli jsem někoho trochu přesvědčil. Za celou dobu, co se věnuji léčbě obezity, mám pocit, že lidé stále čekají na nějakou novinku nebo zázračnou dietu, které problém vyřeší za ně. Já tomu trochu pracovně říkám “ pseudoléčba“ obezity a dalších civilizačních chorob. Namátkou sem krom zakyselení organismu můžeme přiřadit třeba dietu dle krevních skupin, bestsellery paní Mačingové, různé spalovače tuků, nespočetné desítky nefungujících, ale vědecky se tvářících potravinových doplňků a tak dále. Na výčet všeho bych potřeboval určitě řadu hodin.

Co mohou ale s určitostí říci, krabičky od Dietmenu vás určitě „nezakyselí“ .

Připravujeme je už třetí rok a jsme rádi, že jste s nimi spokojeni. Nedávno jedna osoba, která stála za nápadem krabiček ve Zlíně, oslavila životní jubileum. Není taktní zde jmenovat ani blíže specifikovat o jaké jubileum šlo. Kdo ale naše krabičky bere delší dobu nebo byl na oslavě těchto narozenin, tak určitě ví, o kom mluvím. Takže ještě jednou naše milá oslavenkyně, přejeme ti vše nejlepší, hodně zdraví, optimismu, sil a k tomu stále radost z rodiny i z práce.

MUDr.Robin Urbánek

P. S. Blíží se letní měsíce, ideální čas k výletu na kole, pěšky či autem. Kde jinde udělat zastávku na dobrý oběd či svačinu, než na Kolibě Březůvky, tak nezapomeňte!



Krabičky „na míru“

Dnešní příspěvek budu věnovat novince, kterou budeme v následujících týdnech nabízet všem našim odběratelům. Od samého počátku fungování DietHomeMenu máme nabídku krabiček ve dvou energetických variantách. Pro ženy v hodnotě 4-5 000 kJ/den a pro muže 7-8000 kJ/den. Jsme si však vědomi toho, že každý člověk je tvor individuální a také jeho energetický příjem, jakož i jeho energetický výdej je individuální. Přesné stanovení poměru výdej/příjem energie je v běžné praxi časově i finančně náročné (např. nepřímá kalorimetrie nebo různé typy složitých matematických výpočtů) a v široké populaci je nelze běžně využívat.

Nicméně máme k dispozici metodu, která nám může toto měření usnadnit. Jde o tzv. bioimpedanci (přesněji bioelektrickou impedanční analýzu – BIA). Při této metodě prochází tělem slabé, pro lidské tělo naprosto bezpečné a nepostřehnutelné, stejnosměrné elektrické proudění, kterým změříme množství tuku, vody a celkový objem svalové hmoty v těle a následně díky speciálnímu softwaru i tzv. bazální metabolismus. Pomocí tohoto změření jsme pak schopni individuálně a mnohem přesněji stanovit pro každého z vás energetickou hodnotu vašich krabiček na každý den. Naše obezitologická ambulance s nutriční poradnou Nutrikom má k dispozici přístroj, který vám toto měření provede během několika minut. Kdokoli z vás bude mít zájem o přesné stanovení vašeho metabolismu a následný výpočet energetické hodnoty svých krabiček, může se na nás obrátit. Vlastní měření bude probíhat na přístroji InBody 220 a objednávání a vyhodnocení měření bude mít na starosti ing. Veronika Šimková, která pracuje v nutriční poradně Nutrikom. Naše obezitologická poradna byla první v republice, která si tento přístroj koupila a máme s ním již dlouhodobé zkušenosti. Díky novému softwaru jsem schopni provést velmi podrobnou analýzu složení vašeho těla a věřte, že člověk někdy „opravdu nechce“ věřit vlastním očím. Ale nebudu to dále již rozvádět, vše uvidíte sami. Objednávat se můžete na www.nutrikom.cz .

Jinak jsme rádi, že jste s krabičkami spokojeni a důkazem toho je skutečnost, že o ně projevili zájem i klienti ze Slovenska. Doufám, že našim slovenským přátelům nejen chutnají, ale hlavně, že pomáhají v hubnutí. Také pro ně platí, že jakékoli poznatky, nápady či kritické připomínky vítáme.

Takže závěrem jako vždy, ať se vám daří hubnout, ať jste stále spokojeni s našimi krabičkami a věřím, že nabídka přesnějšího změření toho, jak naše tělo pracuje, kolik máme svalů , tuků a jak toho následně využít při stanovení energetického obsahu krabiček na den vás zaujme. Pro představu připojuji k této zprávě i několik měření našich pacientů na InBody. Podrobnější analýza "složení vašeho těla" je pak rozpracována na 8-10 stránkách, které jen z důvodu místa zde neukazuji, ale budeme je dělat všem vám, co odebíráte krabičky.

MUDr. Robin Urbánek



Příklady IB

IB základní 1.9.2011 před

IB základní 1.4.|2012 po

IB základní 2.1.2012 před

IB základní 2.3.2012 po



Vážení klienti DHM,

upozorňujeme,že příští týden Vám menu přivezeme až na úterý 10.4.2012,ale zveme Vás,v průběhu svátků Velikonoc,na KOLIBU BŘEZŮVKY k příjemnému jarnímu posezení.

Fitness a fatness aneb potvrzen paradox „fit-fat“

Když jsem uvažoval nad tématem dnešního příspěvku, tak jsem to měl jednoduché. Před pár dny byly totiž publikovány závěry velké studie u obézních, které hodnotily efekt pohybu. Tato studie vyšla v prestižním americkém kardiologickém časopise a jsem rád, že potvrdila to, co svým pacientům říkáme už několik let.

V této studii se potvrdilo, že i pohybová aktivita bez efektu zhubnutí dokáže eliminovat škodlivé účinky obezity na vznik vysokého tlaku, vysokého cholesterolu, cukrovky, tukovění jater a dalších složek tzv. metabolického syndromu. Řada cvičících jedinců s nadváhou či obezitou očekává od svého úsilí úbytek hmotnosti. Pokud nenastane, mívají tendenci s pohybem přestat. Autoři studie však zdůrazňují, že by měli vytrvat, či případně svou aktivitu ještě navýšit. Eliminují tak některé negativní důsledky své obezity. Již delší dobu víme, že „fitness"(cvičení) a „fatness"(obezita) jsou dvě proměnné, které se v průběhu života jedince konzistentně mění a objevují v různých kombinacích. Již první studie z počátku tohoto století, které si všímaly vlivu pohybu a obezity na celkové zdraví, přišly poprvé s termínem tzv. paradoxu „fit-fat" (fit obézního či volněji „tlouštíka v kondici"). Pokud obézní jedinci pravidelně cvičí (pozorní čtenáři mých příspěvků ví, že by to mělo být nejlépe 300 minut týdně), mohou být prosti zdravotních problémů. Pokusím se nyní o velmi krátký a vám snad i srozumitelný rozbor citované studie.

Zúčastnilo se jí 3 148 zdravých jedinců s nadváhou a obezitou, kteří podstoupili tři lékařská vyšetření. Po šesti letech mělo 25% účastníků studie vysoký tlak, cukrovku, vysoké tuky v krvi, tuk v játrech nebo vysoký cholesterol. Všichni tito jedinci přestali totiž postupně pravidelně cvičit. Ti, co navíc ještě přibrali, měli skoro 70% výskyt těchto komplikací obezity. Naopak osoby, které pravidelně cvičily celých 6 let a udržely si svůj BMI (přestože se jednalo o nadváhu či obezitu), měly výskyt všech výše uvedených patologií o 30-50% nižší. Pokud se cvičícím podařilo dokonce zhubnout, nevyskytlo se u nich žádné komplikující onemocnění.

Závěrem k této studii. Nárůst fyzické aktivity byl spojen se snížením celkového kardio- vaskulárního rizika, zato nárůst hmotnosti byl spojen s jeho zvýšením. Pokles pohybové aktivity bez ohledu na změny hmotnosti byl spojen s vyšším rizikem nemocí daného jedince. Nežádoucí účinky přibývání na váze byly poněkud zmírněny, pokud jedinec zachovával původní míru pohybové aktivity nebo ji o něco zvýšil. Pokud člověk přestal cvičit, mohl své riziko snížit jen výrazným poklesem své hmotnosti. Nezoufejme tedy, pokud nám ručička váhy ukazuje stále stejnou hodnotou. Je důležité, zda jsme jinak zdraví, či nikoli. A proto sportujme, sportujme a zase sportujme (samozřejmě ruku v ruce se správnou výživou). Co na úplný závěr. Minulý týden proběhly v Kolibě v Březůvkách zvěřinové hody. Budu mluvit jen za sebe a použiji zde známý citát: “ Kdo přišel, zvítězil“! Takovou delikatesu jsem už dlouho nejedl a na dálku posílám velkou pochvalu kuchyni. Myslím si, že kolektiv Koliby by mohl někdy v budoucnu podobnou akci zopakovat. Ať už to budou zase zvěřinové hody nebo mě teď napadají třeba rybí speciality. Možná, že i někdo z vás má tip, tak napište.

Přeji vám hezké, brzy už jarní dny a kdo hubne od Nového roku, tak ať mu to předsevzetí vydrží co nejdéle. Naše Dietmenu s krabičkami vám v tom může pomoci.

MUDr. Robin Urbánek



Za zvěřinou do Koliby na Březůvkách a s “krabičkami do bazénu.“

Dnešní příspěvek bych rozdělil na dvě části tak, jak trochu napovídá i nadpis mého článku.

A začnu tím příjemnějším, jídlem. Celý rok se vám snažíme jídelníček zpestřit nějakým novým pokrmem, méně známou potravinou nebo netradičním receptem, a to vše dle zásad zdravé výživy. Dnes to bude napohled trochu jinak. Zvu vás na pravé zvěřinové hody k nám do Koliby na Březůvkách. Asi si říkáte, zda zvěřina splňuje představy o zdravé výživě. Já se vám pokusím její oprávněné postavení v našem jídelníčku obhájit.

Zvěřina je druh masa, které obsahuje málo tuků, minimum cholesterolu a náležitě připravené je skvělou delikatesou s typickou chutí. Navíc obsahuje velké množství železa, určitě více než vepřové či hovězí maso a je zdrojem důležitých stopových prvků. Má například vysoký obsah vápníku, fosforu, železa a vitaminů, zejména A a B (např. B12). Zvěřina je vyhledávána zejména pro svůj nízký obsah tzv. nezdravých (nasycených tuků) a poměrně vysoký obsah omega 3 mastných kyselin, které alespoň nemusíte kupovat v lékárnách. Navíc je kvalitním zdrojem bílkovin a je velmi dobře stravitelná. Tuk zde není uložen v kompaktních vrstvách, ale jen prostupuje svalovou tkání. Je ideálním masem pro jedince, kteří “musí mít maso“ a léčí se například s vysokým cholesterolem nebo mají vysoké tuky v krvi. Určitě bych zvěřinu doporučil i pro diabetiky, pokud by váhali mezi zvěřinou a červeným masem domácích zvířat. Díky rozmanité stravě lesní zvěře rostlinami obsahujícími aromatické silice, má i specifickou pikantní a kořeněnou chuť. Nezanedbatelný je i nízký energetický obsah, v průměru jen 450 kJ/100 g masa, což je srovnatelné s kuřecím nebo krůtím prsním masem. To se možná v běžné populaci ani neví.

Přesto i zde platí přísloví….“jez do polosyta“…. Pokud bychom jedli zvěřinu v nadměrném množství (2-3x denně), může se stát, že nám vysoký obsah bílkovin a minerálů může uškodit. Produkty metabolismu bílkovin se totiž mohou v našem organismu hromadit (jako kyselina močová) a usadit kolem kloubů a trvale je pak poškozovat. Nemoc šlechticů, neboli dna, je bohužel častým onemocněním i 21. století. Kdo jednou zažil palčivou bolest palce u nohy (častěji pravého, i když se neví proč), tak mně moje slova jistě potvrdí. Ale já věřím, že právě klienti krabičkové diety jsou již tak vzděláni a uvědomělí, že jim toto nebezpečí určitě nehrozí.

Asi poslední otázkou může být, která zvěřina je ta „nejlepší“. Špičkoví kuchaři jsou toho názoru, že nejlahodnější je srnčí a daňčí maso, kterému se v posledních letech vyrovná i mladý jelen. Nedávno jsem mluvil s jedním myslivcem, který mě přesvědčoval, že nejlepší je určitě maso z divočáka, jen se musí dobře připravit. Tak teď nevím. Ještě, že vám nemusím v tomto radit a že se rozhodnete sami.

A teď ještě k té druhé informaci. Několik minulých zpráv jsem se vás snažil přesvědčit o významu pohybové aktivity u hubnutí. Nevím, do jaké míry jsem úspěšný. A nechci vám kazit náladu (a možná i chuť na dobrou zvěřinu) některými novinkami. Tak jen ta jedna. Podle nedávných výzkumů se totiž ukazuje, že k hubnutí potřebujeme pohyb v trvání 300 – 400 minut týdně. Kde na to ale vzít čas a kam jít sportovat, když je venku taková zima, že?

Třeba vám naše DietHomeMenu v tom rozhodování pomůže! Všichni klienti, kteří berou naše krabičky, mohou navštívit plavecký bazén ve Zlíně. Každou středu je tam pro vás rezervována jedna dráha v době od 17-18 hod. Obdržíte od nás zdarma klientskou kartu a třeba to je právě ten impuls, který potřebujete.

Co říci závěrem:

Ten, kdo už někdy ochutnal správně připravené maso ze zvěřiny, bude jistě souhlasit, že se jedná o jednu z největších kulinářských pochoutek. Pokud jste tuto lahůdku ještě neokusili, jste srdečně zváni ve dnech 17.- 19. února. Rezervujte si však zavčas místa. Plavat pak můžete každou středu až do konce roku. Bližší informace také na webových stránkách. Hezké dny, dobrou chuť a úspěšné hubnutí.

Mudr.Robin Urbánek



Milí klienti Diet Home Menu,

máme tady rok 2012 a já bych vám v něm chtěl za celý náš kolektiv popřát vše nejlepší, hodně elánu a zdraví a k tomu stále veselou mysl, protože jen s dobrou náladou se daří dosahovat vytyčených cílů. Většina z vás si určitě nějaký cíl stanovila. Pokud jde například o hubnutí, pokusíme se vám pomoci i v tomto roce našimi krabičkami.

Během minulého roku jsem dostal jeden velmi povzbuzující dopis, který jsem se zde nakonec rozhodl ve zkrácené verzi uveřejnit. Psal ho pisatel, který bere naše krabičky, více viz tento dopis: „Můj bratr trpí výraznou nadváhou a rád bych ho objednal u vás k hubnutí. V současnosti má 140-145 kg, věk 55 let, bez výrazných zdravotních potíží. V rodině jsme neměli problém s obezitou. Nadváhu nabral především dobrou výživou. Bratr v posledních měsících na sobě začal pracovat a nějaká kila shodil. Já sám jsem měl drobný problém s nadváhou, ale poslední dva roky jsem změnil životosprávu a životní styl, denně nebo obden hodinu cvičím, jsem aktivní ve volnočasových sportech a nyní jsem v podstatě spokojen (49 let, 180cm, 86kg, cíl je 84kg při zvýšení svalové hmoty, před třemi lety jsem byl na 100 kg se zoufalou fyzičkou). Píši o sobě proto, že mi mimo jiné velmi pomohla i "krabičková" dieta a zvýšená pohybová aktivita. Nyní běží třetí měsíc, co jsem ji začal používat, váha jde dolů a konečně i vidím, kolik jídla vlastně stačí na pocit nasycení a že je to vlastně opravdu jen o pravidelném jídle a regulaci příjmu a výdeje energie…“.

Asi nic lépe nevystihuje podstatu toho, o co se snažíme i my, kteří vás motivujeme v našich ordinacích či našimi krabičkami. Jde o správnou dietu a ruku v ruce s tím i o správný pohyb. Pokud dodržujete naší dietu (krabičky) je jeden problém vlastně vyřešen. Nemusíte se teoreticky o nic starat. Pak je tady ale ten pohyb. Někdo potřebuje pohyb denně, jsou však i takoví, kteří pohyb přímo nenávidí. Bez pohybu to, ale většinou nejde. Co bych vyzdvihl na pisateli dopisu, je právě frekvence tohoto pohybu. Cvičí téměř denně nebo ob den a minimálně hodinu. Ukazuje se totiž, že 30 minut doposud doporučovaného pohybu denně k hubnutí nestačí. Rovněž je třeba střídat typy sportu, jeden den aerobní (např. chůze, kolo, orbitrack), druhý den posilovna, další den třeba zumba nebo kickbox. Kdo je na tom kondičně i zdravotně dobře, může jeden den zařadit i běh. Pokusme se takto sportovat 4-5 x týdně a to po dobu jedné hodiny, někdy až 90 minut. Vše je o postupném tréninku, postupném zatížení, znalosti tepové frekvence, při které se máme pohybovat a dodržování odpočinkových dnů. Trénování více jak 5x týdně už může mít na náš organismus negativní vliv a vést někdy k tzv. syndromu vyhoření (přetrénování – příklad našeho tenisty Radka Štěpánka z loňského roku všichni určitě pamatují). O tepové frekvenci jsem již dříve psal, ale připomenu známou rovnici: (220 – věk) x 0,6 – 0,8 a dostanete tepové rozmezí, které byste měli při pohybu dodržovat. Jedinec ve věku např. 40 let může jeden den jít hodinu rychlou chůzí dle této rovnice při tepu 110/min (menší intenzita) a druhý den jít na hodinu spinningu nebo zumby (doporučuji se sporttesterem) při tepu 144/min(vyšší intenzita). I toto střídání různých intenzit zátěže má svůj význam. Jednou spalujeme zejména tuk, podruhé zvyšujeme svou kondici. Co se nově stále více zdůrazňuje, je uchování nebo zvýšení naší svalové hmoty. Každou dekádou našeho života ztrácíme svaly a to je i jeden z důvodů vzestupu naší hmotnosti. Spalování v klidu závisí právě na poměru svalové a tukové tkáně. Pokud začneme posilovat, zvýší se naše klidové spalování a podpoří se tak hubnutí. Co je nutné si uvědomit, že se úspěch nedostaví „ze dne na den“. Vyžaduje to měsíce i léta pravidelného tréninku a vydržet vlastně musíme (ti co bojují s nadváhou) celý život. Kde ale na to vzít čas, peníze, pochopení okolí (rodiny, partnera, který vás chce mít stále doma..) a při tom chodit do práce, starat se o běžný chod domácnosti atd. To už jsem se pustil na tenký led, protože hlavně s tím časem bojují všichni. Na to asi nedám obecnou radu, ale pořád si myslím, že kdo chce, tak si to dokáže zorganizovat. Trochu bych varoval na tomto místě před tzv. víkendovými sportovci, kteří celý týden nic nedělají a během víkendu chtějí vše dohnat. Byl jsem nedávno na běžkách a potkal takové nadšence, kteří si naplánovali po pracovním týdnu, kdy se nehýbali, čtyř hodinou tůru. Z jejich obličeje a unaveného pohybu bylo poznat, že se s narůstajícími kilometry dostávají na své maximum a pohyb jim už spíše může uškodit. Proto je třeba znát své možnosti, zdravotní stav a stupeň fyzické zdatnosti a nechat se třeba otestovat u lékaře. Občas slyšíme o takových jedincích, kteří bez tréninku o víkendu vyrazili za nějakým sportem a už se zpět nevrátili. Většinou šlo o náhlé srdeční příhody. Nechci tím nějak strašit, ale občas zapomínáme, že nám už není dvacet.

Tak nevím, jestli jsem vás k pohybu dostatečně věrohodně přemluvil, nebo naopak od něj odradil. Pokud mi nevěříte, tak zkuste věřit pisateli dopisu, vše je pravda. Uveřejnil bych o něm toho více, ale nepřál si to. Přesto je podle mě tento mini příběh dobrou motivací a příkladem, že vše jde. Jen se musí chtít a pak vlastně „pořád“ sportovat. Držím vám palce, ať se taky podobnou cestou vydáte a komu se to podaří, napište nám.

Přeji vám jako vždy dobrou chuť s Diet Home Menu,hýbejte se, hubněte, mějte stále dobrou náladu a nezapomeňte, že náš kolektiv a naše restaurace je vám na Kolibě v Březůvkách stále k dispozici. Za svou ordinaci bych chtěl oznámit, že během února spustíme nové webové stránky www.obezita-vyziva.cz a můžete využít taky naší výživovou poradnu v Lékařském domě Ormiga www.nutrikom.cz

Mudr.Robin Urbánek

Vážení klienti DHM,

v letošním roce pro Vás připravíme poslední menu na pátek 23.12.2011.Přejeme Vám hezké prožítí vánočních svátku,v novém roce mnoho osobních i pracovních úspěchů a těšíme se na Vás v úterý 3.1.2011, kdy začínáme společně s naším dietním programem.

Váš DHM team.


Milí přátelé,

opět se hlásím s novým příspěvkem a opět to budou novinky z kongresu. Po listopadových informacích o obezitě se dnes budu věnovat ateroskleróze. Kongres o tomto onemocnění se konal již po patnácté ve Špindlerově mlýně, a přestože mě cestou tam i zpět provázela mlha a stovky kamiónů, tak jsem této cesty opět nelitoval. Soustředím se zde spíše na nové postřehy a možná i praktické informace.

Co je to ateroskleróza? Jde o zánětlivé onemocnění cévní výstelky, které umožní, aby cholesterol ne kontrolovaně pronikl přes tuto poškozenou výstelku do stěny cévní a zde se pak hromadí. Tento proces vede k tvorbě tzv. cholesterolových plátů, které zmenšují postupně průsvit cévy. Pokud plát praskne, uzavře se tato céva a vzniká stav, kterému říkáme infarkt (srdce,mozku..). Jde stále o onemocnění, na které ročně umírá u nás kolem 55 000 obyvatel, tedy 2x více, než třeba na nádorová onemocnění. Kromě vysoké hladiny cholesterolu za něj může hlavně kouření. V České republice kouří v současnosti 32% mužů a 23% žen. Je potěšující, že za posledních 25 let kles počet kuřáků z 49% na 32%, počet kouřících žen se za toto období bohužel nezměnil. Muži kouří průměrně 15 cigaret a ženy 10 cigaret na den. Co je pro nás potěšující, že patrně nejméně kouřících žen v České republice je ve Zlínském okrese (jen 15%). Za stejné období poklesla také hladina celkového cholesterolu v české populaci na průměrnou hodnotu 5,3 mmol/l, což je dáno dlouhodobě zlepšenými stravovacími návyky. Hodnoty tuků však patří dlouhodobě k těm nejvyšším v Evropě, průměrně přes 2,0 mmol/l. Za vysoké tuky může zejména obezita, alkohol, kouření, nárůst cukrovky, příjem masných výrobků a fruktózy. Fruktóza je jednoduchý cukr (jako glukóza) a nachází se například v ovoci, medu, nebo taky samostatně v některých výrobcích pro diabetiky. V 330 ml nápoje Coca Cola je 23 g fruktózy (téměř 500kJ) a delší dobu se ví, že přibližně 30% českých dětí pije více jak půl litru tohoto nápoje denně. A pokud je s tím spojena návštěva restaurace např. McDonald, není divu, že kromě dospělých „kynou“ i naše děti. Opatření, jak snížit tuky jsou jasná, redukce hmotnosti, snížení příjmu cukrů a také sekundárně zpracovaného masa (uzeniny) a zvýšení pohybu. Ale to všichni víme, jen to realizovat.

Možná ještě varovnější informace zazněly o příjmu soli. Za posledních 30 let se v naší populaci zvýšil příjem o 6 g/den a to vedlo k vzestupu obou hodnot krevního tlaku téměř o 10 mm na stupnici tlakoměru (tonometru). I to je jeden z důvodů tak velkého počtu úmrtí na srdečně cévní choroby. V současnosti je u nás průměrná spotřeba soli mezi 14-16 g/den (v Anglii například 8,6g/den). Naše zdravotní doporučení říkají, že bychom měli přijímat jen 5 g soli a pokud máme hypertenzi, tak jen 3 g soli denně. Možná se neví, že za tak vysokou spotřebou v příjmu soli není přisolování potravin na stole solničkou( to tvoří jen 5% nadbytečného příjmu soli), ale výrobky obsahující sůl, o kterých někdy ani nevíme. Jsou to hlavně tavené sýry, uzeniny a třeba se neví, že i dětská krupička ve školkách se přisoluje, ať není tak sladká. Příjem 1 g soli vede ke zvýšení příjmu tekutin o 100 ml. U dětí se zjistilo, že 1 g soli vede k příjmu 30 ml džusu nebo CocaColy navíc. Když dítě sedí třeba v té“americké restauraci“ a dá si hamburger a hranolky, tak se nám „kruh potom pomalu uzavírá“ – (masný výrobek, solený výrobek a slazený nápoj atd.) Pokud jde o ta odborná sdělení, jsou stále přesvědčivé důkazy o tom, že snižování cholesterolu léky ( zejména statiny) zachrání až 30% léčené populace před smrtí, nebo srdečně cévní příhodou. Na druhou stranu je tady stále 70% pacientů, které léčíme a přesto těmto příhodám nezabráníme.Tito pacienti mají tzv. reziduální riziko. Jde o pojem, který se stále častěji skloňuje u nás i ve světě.U nich se musíme zaměřit na další příčiny a těmi jsou zejména cukrovka, obezita, vysoký tlak. Tedy to, čemu se dnes dohromady říká metabolický syndrom. V naší dospělé populaci je jeho výskyt 30% a já znám „malé“ řešení, jak na to. Jezte pravidelně v rozumné míře (například naše krabičky), sportujte, pokud kouříte, tak s tím zkuste skoncovat. Blíží se Vánoce, tak pozor na přejídání a zbytečné solení, sledujte svůj krevní tlak a taky si nechte změřit cholesterol i glykémii (cukr v krvi), pokud tyto hodnoty nez-náte. Přeji vám klidné předvánoční období, ale vím, že je to u většiny z vás asi stejně reálné, jako sdělení, že prezident Klaus požádal o předčasné přijetí eura a sám se rozhodl kandidovat na prezidenta Evropské unie. Dobrou chuť s Dietmenu nejen v končícím roce 2011, ale i v příštím roce. Do té doby se ještě určitě ozvu. Hezké Vánoce a hlavně hodně zdraví. MUDr. Robin Urbánek


Obezitologický kongres v Ostravě

S říjnovou zprávou jsem se trochu opozdil, ale měl jsem pro to jeden důvod. Minulý týden se v Ostravě konal obezitologický kongres České republiky. S některými zajímavými výsledky bych vás nyní rád seznámil. Co je tedy nového s obezitou u nás? Přestože již byly podniknuty mnohé kroky k zastavení nárůstu počtu obézních, zdá se, že většina preventivních a terapeutických postupů je z hlediska populace bez velkého úspěchu. V prosinci 2010 se uskutečnil druhý výzkum v rámci projektu Žij zdravě, jehož hlavním cílem bylo zmapovat situaci za posledních 10 let. Jaké jsou výsledky: V České republice bylo ke konci roku 2010 více jak 61 % dospělé populace s nadváhou a obezitou. Přestože se v posledních dvou letech situace v počtu obézních nemění a snad se nárůst obezity dokonce zastavil, ve srovnání s rokem 2000 se situace stále zhoršuje. V roce 2000 mělo normální index hmotnosti (BMI pod 25) 56% naší populace, dnes jen 43%. Nadváha se u naší populace zvýšila za 10 let z 31 na 34% a obezita z 14 na 21%. Snad příznivé je to, že největší nárůst byl do roku 2005 a nyní čísla „stagnují“. Výzkum opakovaně prokázal, že nejrizikovější období pro vzestup hmotnosti je věk 5o let a více, zejména u žen. Lidé, kteří aktivně sportovali, pak vykazují nejmenší přírůstek hmotnosti zejména mezi 30 – 40 rokem života. Muži nejvíce přibírají kolem 30 let, pak záleží, zda sportují, či nikoli. Řada mužů se po „třicítce“ vrací ke sportu a pak se jejich hmotnost v následujících letech výrazně liší od těch, co nikdy nesportovali. Po 60. roce se průměrné BMI populace snižuje, což je dáno nejspíše i tím, že z populace mizí nejvíce obézní pacienti, kteří se v průměru ani 60 let nedožijí. U seniorů nad 60 let se razantní hubnutí nedoporučuje. U nich preferujeme silová cvičení, aby se uchovala nebo zvýšila jejich svalová tkáň. Dokonce se dnes hovoří o tzv. paradoxu obezity. Senioři s nadváhou či lehkým stupněm obezity mají lepší prognózu, pokud mají nemocné srdce, srdeční arytmii, selhávání ledvin či jsou na dialýze. Ale pozor, tu vyšší hmotnost by měla tvořit svalovina, nikoli tuk. Hlavním ukazatelem nízké hmotnosti v dospělosti je zejména aktivní pohyb v mládí, pravidelné jídlo (3-5x denně s nevynecháváním snídaně) a vysoká spotřeba ovoce a zeleniny. Na druhou stranu nejsilnějším rizikem obezity je spotřeba sekundárně zpracovaného masa (uzeniny) a tučných jídel. Je zřejmé, že většina dětí, které se již v dětství potýkají s nadváhou a obezitou, s ní bude bojovat i v budoucnosti. Rizikem obezity jsou ohroženi hlavně starší jedinci, mladší pak nadváhou. Obézní mají 5x častěji výskyt hypertenze a 5x vyšší výskyt diabetu. Co je zajímavé, že 78% mužů nevnímá svou nadváhu a 11% žen nevnímá svou obezitu negativně. Ženy hubnou 2x častěji během života než muži. Není pravda, že obézní pacient je spokojený. Naopak, obézní jedinec má častěji deprese, zejména ženy nad 50 let. Také opačně platí, že u žen akceleruje obezitu přítomnost deprese. Dříve souvisela obezita se vzděláním (nižší vzdělanost = vyšší výskyt obezity). Dnes, když skoro každý studuje, se tyto rozdíly brzy v budoucnu vyrovnají. Sportující obézní má 2x nižší výskyt hypertenze a 5-6x menší riziko vzniku cukrovky. Spokojenost s životem je více vázána na hodnotu BMI, než na věk. Pokud se někdo rozhodne pro redukční režim včetně pohybu, tak 3 měsíce nestačí k tomu, aby snížil o 10% svou hmotnost (moderní léčba obezity je založena na redukci 5-10% proti původní hmotnosti), ale může podstatně zlepšit svou zdatnost. Větším problémem je dodržet dietu, než pohyb. Ukazuje se, že po 5 letech je schopno udržet svou hmotnost po předchozím hubnutí jen kolem 5 % pacientů. Redukční režim je dnes jednoznačně o volném čase. Dle posledních evropských doporučení bychom se měli pohybu věnovat 250 – 300 minut týdně! Pokud zlepšíme svou fyzickou zdatnost, ukazuje se, že i automaticky měníme výběr potravin ve prospěch těch „zdravých“. Jakmile však skončíme s redukčním režimem, jeho efekt na naše zdraví během několika týdnů vymizí. Varující jsou i čísla týkající se dětí. Zatímco první vzestup hmotnosti (tzv. rebound fenomen) byl v minulém století pozorován kolem 6 roku jejich života a souvisel hlavně s nástupem do školy, tak dnes se posunul k věkové hranici 4,9 – 5,2 let. Nastává tedy ještě před nástupem do školy a další pak následuje ve škole. Je tristní, že kolem roku 2020 bude 1/3 dívek a 1/5 chlapců ve světě obézních. V Anglii očekávají, že dokonce každé druhé dítě bude v tomto období obézní. U nás má ve věku 7 let asi 10% dětí obezitu a 14 % má nadváhu. Řada dětí nesnídá, řada dětí tráví až 5 hodin denně u počítačů a 30% našich dětí vypije denně 0,5 l Coca Coly. Co si z té směsi čísel a faktů vybrat a jaké závěry z toho vyplývají. Já bych řekl asi toto. Pohyb, pohyb, pohyb! Na prvním místě doporučujeme chůzi- nejlépe nordic walking. U seniorů doporučujeme navíc i silová cvičení. Chceme-li, aby naše děti nebyly obézní, musí se hýbat, pít méně sladkých nápojů a pravidelně snídat. Navrhuji rovnici 1 hodina pohybu = 1 hodina u počítače atd. Po stránce diety se doporučuje mírně zvýšit příjem bílkovin. Pokud je to pro vás složité, tak „naše krabičky“ vám to ulehčí . Chcete-li si detailně o výživě pohovořit s odborníkem, tak kontaktujte naší novou nutriční poradnu, kterou jsme otevřeli v rámci obezitologického centra Lékařského domu Ormiga (Poradna Nutrikom- ing.Veronika Šimková, telefon:731616966) Na úplný závěr vám přeji hezké podzimní dny a dobrou chuť s našimi krabičkami. Pokud nemáte tip, kam na dobré jídlo, Koliba Březůvky je vám k dispozici. MUDr. Robin Urbánek


Potravinové doplňky, minerály a vitamíny

Máme za sebou léto a před sebou snad ještě několik teplých zářijových dnů. Počasí bylo rozmarné, ale konec srpna dal na vše zapomenout. Před létem mi většina pacientů tvrdila, že se na léto těší, protože to je doba, kdy se nejlépe hubne. Již řadu let před létem vždy upozorňuji, že mohou mít pravdu, pokud se úspěšně vyhnou nástrahám, které léto přináší. Tím jsou zejména večerní grilování a alkohol. Stačí pak dva víkendové dny s přáteli a mnoha denní úsilí předchozích dnů je pryč. Mám pacienta, který takto přes týden vždy dokázal zhubnout 2 kg a během víkendu je opět nabrat. Když se to opakovalo několikrát za sebou, celý redukční program vzdal. Já ale věřím, že většina z vás tato úskalí léta „přežila“ a pokud nějaký kilogram přibyl, naše krabičky vám mohou zase pomoci.

Dnes bych se krátce zabýval tématem, ke kterému mě přivedl jeden dotaz z vašich řad. Zda má význam investovat do vitamínů a minerálů při hubnutí. Co jsou to tedy ony potravinové doplňky? Vitamíny jsou metabolické katalyzátory, které regulují biochemické reakce v organismu. Minerály jsou přírodní látky, které rostliny vstřebávají z půdy. Naše tělo neumí vitamíny ani minerály samo vytvářet a musíme je proto přijímat v potravě. Pestrou stravou dosáhneme vyváženého množství obou suplementů. Dosud bylo objeveno 14 vitamínů a 15 minerálů. Uvedu některé příklady: vápník potřebujeme pro správnou skladbu kostí, sodík kontroluje obsah vody v těle, železo transportuje kyslík do svalů, vitamin D kontroluje způsob využití vápníku, vitamín A je součástí očního pigmentu, vitamín B1 se účastní přeměny glukózy v energii atd. Mnoho pacientů si myslí, že zejména vitamínové suplementy ve formě tablet představují správný způsob jak si udržet zdraví a zvýšit svou výkonnost. Do dnešního dne neexistuje vědecký důkaz, že syntetické vitamíny zvyšují výkonnost, pomáhají při hubnutí, nebo že dokonce zlepšují životní prognózu. Nezlepšují ani naší vytrvalost, nezvyšují sílu ani zásoby energie ve svalech. Fyzickou aktivitou se vitamíny významně nespotřebují. Pestrá strava je nejlepší způsob jak přijmout vitamíny i minerály. Přestože přechodná konzumace multivitaminových tablet naše zdraví nepoškodí, vysoké dávky vitamínů C,E ,A, selenu i hořčíku mohou mít paradoxně negativní dopad na naše zdraví. To je další důvod, proč dávat přednost přirozeným potravinám, které antioxidanty obsahují v přiměřeném množství. Nezapomínejme, že cvičící obézní přijímá obecně více vitamínů a minerálů, než jedinci se sedavým způsobem života. Nedostatek vitamínů a minerálů nevznikne přes noc, ale je to záležitost mnoha měsíců. Ohrožení jsou zejména lidé trpící anorexií, nebo i nesprávně se stravující vegetariáni. Např. zásoby vitamínu C máme v játrech na šest týdnů. Co ukazují poslední výzkumy? Zatím žádná velká studie neprokázala přínos multivitaminů pro naše zdraví. Antioxidanty nás nechrání před srdečně cévními chorobami, nepomáhají ani při hubnutí. Dokonce se ukazuje, že vysoké dávky vitamínů A,E,C a beta karotenu mohou vést k předčasnému úmrtí a popsán byl i zvýšený výskyt nádorových onemocnění. Chrom nepomáhá při spalování tělesného tuku, vitaminy B nesnižují riziko srdečního infarktu ani nezlepšují paměť. Zinek není prevencí proti rýmě. Užívání vitamínů a minerálů nemůže kompenzovat stravu s vysokým obsahem tuků a nedostatkem vlákniny. Existují samozřejmě zvláštní situace (velmi přísné redukční diety o denním příjmu pod 4000 kJ, různé typy alergií, nesnášenlivost laktózy, dlouhodobý pobyt v místnosti bez přístupu slunečních paprsků, gravidita, vegani, osoby v pokročilém věku, atd.), kdy jsou tyto suplementy na místě. Ale tento typ suplementace by měl patřit do rukou odborníka, nutricionisty.

Když už jsem vzpomněl slovo nutricionista, rád bych vás informoval o novince, která se týká naší obezitologické poradny ve Zlíně. Od 1. září jsme otevřeli v Lékařském domě Ormiga specializovanou poradnu pro výživy, kterou vede Ing.Bc. Veronika Šimková. Sledujte proto naše webové stránky. Během září najdete pod dosavadními www.ormiga.cz odkaz na zcela nové stránky i nový název webu.

Co závěrem? Blíží se podzim, zkracují se dny a nastává relativně kritické období, kdy se váha může zase zvyšovat. Hledáte jednoduché a kvalitní řešení? Již od počátku tohoto roku vám jej nabízíme v našich krabičkách. Jsme tady stále. Kdo jednou naše krabičky vyzkoušel a pomohly mu, rád se k této metodě hubnutí zase vrací.

Přeji vám ještě hodně slunečných a teplých podzimních dnů, úspěšné hubnutí a brzy nashledanou.

P.S. Češi utratí za potravinové doplňky (multivitaminové preparáty, minerály apod.) kolem šesti miliard korun ročně!

Nepřerušený program DHM v období 5-6.7.2011

Vážení klienti DHM v období svátečních dní 5-6.7.2011 máme po Vás zajištěny dodávky dietních menu nepřetržitě.Menu na úterý a středu Vám přivezeme společně, žádáme Vás jen o upřesnění případných změn nejpozději do sobotního večera. Přejejeme Vám hezké lední dny i s programem DHM. Váš DHM team


Hubnutí s krabičkami v přímém přenosu

Napsat novou zprávu bylo pro mě poměrně jednoduché a rád se v ní s vámi podělím o jeden úspěch naší klientky. Během ledna se nám ozvala redakce Blesku, že vyhlašuje soutěž v hubnutí. Jednalo se o porovnání různých metod a za hubnutí pomocí definované diety v krabičkách jsme byli vybráni my. Řada z vás tuto soutěž v Blesku sledovala, takže se o podrobnostech nebudu příliš rozepisovat. Jednalo se o srovnání různých metod hubnutí, které jsou v běžné praxi někdy těžko srovnatelné. Nicméně čtenář se mohl s nimi podrobněji seznámit a sledovat hubnutí pravidelně každý týden na stránkách Blesku. Účastnící této „reality show“ hubli např. liposukcí, s přípravky Herbalife, s potravinovými doplňky Guareta, nebo s pomocí kvalitních nutričních terapeutů a lektorů pohybové aktivity.(podrobně viz archiv Blesk.cz) Jak jsem již podotkl, metody se těžko porovnávají. Např. si myslím, že Herbalife nadělal mezi naší populací více škody, než užitku a rozhodně jej k hubnutí nedoporučuji. Rovněž představa, že denně jím tyčinky Guareta, mě docela děsí. Liposukce už vůbec neřeší problém obézního, je jen jakousi zastírací kosmetickou berlí… atd. Stále si myslím, že zásadou hubnutí je pravidelný pohyb a zejména pak vyvážená, pestrá a nízkoenergetická dieta, kterou může klient držet celoživotně. Proto mně jsou bližší výsledky těch, kteří hubli v soutěži ve spolupráci s nutričními terapeuty, pravidelně cvičili a věřím, že k nim mohu zařadit i naší klientku s „krabičkami“. Naše paní Mirka (viz obrázek) se do soutěže nebojácně přihlásila v lednu, vědoma si toho, že jí bude sledovat online tento národ každou sobotu, že se bude prezentovat ve spodním prádle, že bude muset absolvovat pravidelné kontroly atd. Začínala s hmotností 71 kg, BMI 28,0 a obvodem pasu 92 cm. Začala pravidelně odebírat DietMenu a hlavně pravidelně cvičila. Během dvou měsíců se jí podařilo zhubnout 8,5 kg na 62,5 kg, BMI poklesl na 24 a obvod pasu na 83 cm. Já osobně tento výsledek považuji za skvělý, protože jsem úsilí paní Mirky pravidelně sledoval. Na začátku a poté na konci jsme provedli měření jejího tělesného složení na našem přístroji InBody (více na www.ormiga.cz). V obezitologii zatím běžně v ordinacích nemáme přesnější metodu, která by nám ukázala kvalitu vlastního procesu hubnutí. Právě tento přístroj ukázal, že 95% redukce představovala u paní Mirky tuková tkáň. Současně se jí podařilo zvýšit objem svalové tkáně o 1 kg a klidový energetický výdej zvýšit o 400 kJ/den. Hubnutí probíhalo přesně tak, jak si my lékaři představujeme. Na úkor tukové tkáně, se zachováním nebo i zvýšením svalové tkáně. Bylo toho dosaženo kvalitní redukční dietou a fyzickou aktivitou 5x týdně. Ta se skládala jak z prvků aerobních (chůze na pásu, orbitrack, kolo), tak i z pravidelného posilování. Zpětně vše vypadá po dvou měsících velmi krásně a jednoduše, ale je za tím dřina a hlavně vůle a motivace. Prostě si to v hlavě musí člověk uspořádat a pak jít za svým cílem. Takže závěrem, paní Mirce za nás všechny z Dietmenu opravdu moc blahopřeji a věřím, že se stane motivací pro další z vás, kteří stále váháte. Pokud jde o DietMenu, konečně budou spuštěny nové webové stránky, které určitě zlepší naší vzájemnou spolupráci, kvalitu a informovanost. Současně jsou i před spuštěním webové stránky Koliba Březůvky, kam jste srdečně zváni nejen o víkendu, ale i přes týden. Hlavně teď, kdy vše kvete, je posezení u nás na terase s výhledem na okolní kopce a Kapřín balzámem pro unavené oči. Když přijedete na kole nebo přijdete pěšky, určitě oceníte i naši kuchyň. Úplně závěrem se omlouváme za problémy, které se minulý týden objevily při odtrhávání fólií z krabiček. Je to dáno kvalitou fólií, kterou bohužel zjistíme až při balení krabiček. Vynasnažíme se, aby se to již neopakovalo. Současně ještě rada pro ty, kteří si jídlo ohřívají mimo domov. Protože řada z vás má vysoký tlak, jídla jen minimálně solíme a mohou vám někdy připadat bez chuti. Vezměte si do práce koření (např. od Justa) a olivový olej a dochuťte si to dle vlastní libosti. A to je pro dnešek úplně vše. Přeji vám stále veselé a slunečné dny a ať se vám nejen daří hubnout, ale ať vás to i baví! Dobrou chuť s našimi krabičkami a pište nám, co se vám líbí i nelíbí.

MUDr. Robin Urbánek